ISO/IEC 6937

From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

ISO/IEC 6937 je standard pro kódování znaků latinky používaný pro přenos českých znaků v digitálním pozemním vysílání (DVB).

ISO/IEC 6937 je zkonstruováno jako vícebajtové rozšíření ASCII (přesněji řečeno ISO/IEC 646); některé kódy byly použity jako úvodní bajty pro znaky s diakritikou (akcenty). Hodnota úvodního bajtu většinou indikuje, který akcent bude použit a je následován kódem ASCII pro znak bez akcentu. Jsou povoleny pouze určité kombinace akcentu a základního znaku – takové, které mají vyjádření i v jiných znakových sadách. Standard definuje kódování pro 333 možných znaků.

Podobně jako ISO/IEC 646-IRV byla tato norma vyvinuta ve spolupráci s ITU-T (následně CCITT) pro telematické služby pod názvem T.51 Coded character sets for telematic services. ISO normou se stala roku 1983, tedy několik let před vývojem a zavedení Unicode. V Česku byla převzata jako ČSN ISO/IEC 6937 (36 9110), Informační technologie – Kódovaný soubor grafických znaků pro přenos textu – Latinská abeceda.

Remove ads

Příklad kódování

Slovo Koníček je kódováno posloupností (v hexadecimálním zápisu) 4B 6F 6E C2 69 CF 63 65 6B, což vzniklo jako:

  • 4B – písmeno K
  • 6F – písmeno o
  • 6E – písmeno n
  • C2 69 – kód pro diakritickou čárku následovaný kódem pro písmeno i
  • CF 63 – kód pro háček následovaný kódem pro písmeno c
  • 65 – písmeno e
  • 6B – písmeno k

Diakritika

Definované kódy pro diakritiku a odpovídající kombinace znaků:

Další informace Akcent, Kód ...
Remove ads

Tabulka

Další informace _0, _1 ...
Remove ads

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads