ISO/IEC 6937
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
ISO/IEC 6937 je standard pro kódování znaků latinky používaný pro přenos českých znaků v digitálním pozemním vysílání (DVB).
ISO/IEC 6937 je zkonstruováno jako vícebajtové rozšíření ASCII (přesněji řečeno ISO/IEC 646); některé kódy byly použity jako úvodní bajty pro znaky s diakritikou (akcenty). Hodnota úvodního bajtu většinou indikuje, který akcent bude použit a je následován kódem ASCII pro znak bez akcentu. Jsou povoleny pouze určité kombinace akcentu a základního znaku – takové, které mají vyjádření i v jiných znakových sadách. Standard definuje kódování pro 333 možných znaků.
Podobně jako ISO/IEC 646-IRV byla tato norma vyvinuta ve spolupráci s ITU-T (následně CCITT) pro telematické služby pod názvem T.51 Coded character sets for telematic services. ISO normou se stala roku 1983, tedy několik let před vývojem a zavedení Unicode. V Česku byla převzata jako ČSN ISO/IEC 6937 (36 9110), Informační technologie – Kódovaný soubor grafických znaků pro přenos textu – Latinská abeceda.
Remove ads
Příklad kódování
Slovo Koníček je kódováno posloupností (v hexadecimálním zápisu) 4B 6F 6E C2 69 CF 63 65 6B, což vzniklo jako:
4B– písmeno K6F– písmeno o6E– písmeno nC2 69– kód pro diakritickou čárku následovaný kódem pro písmeno iCF 63– kód pro háček následovaný kódem pro písmeno c65– písmeno e6B– písmeno k
Diakritika
Definované kódy pro diakritiku a odpovídající kombinace znaků:
Remove ads
Tabulka
Remove ads
Externí odkazy
- Doporučení ITU-T T.51
- Náhled normy Archivováno 8. 4. 2013 na Wayback Machine. (anglicky, PDF)
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads