Ida z Formbachu

Ida z Formbachu (narozena 1055^? – zemřela po září 1101^?) byla rakouskou markraběnkou ne zcela jistého původu^[6] a účastnicí křížové výpravy.

Ida z Formbachu
Narození	1060
Úmrtí	1101 (ve věku 40–41 let) Ereğli
Povolání	politička a křižačka
Choť	Leopold II. Babenberský (1065–1095)[1]
Děti	Leopold III. Babenberský Helbirga Babenberská Alžběta Babenberská Ida Babenberská Žofie Babenberská[2] Eufémie Rakouská
Rodiče	Rapoto IV. z Chamu[2] a Tiemo von Formbach a NN von Braunschweig[3] a Mathilde
Rod	Babenberkové
Příbuzní	Matylda Švábská, Rapoto V. Chamský, Oldřich Pasovský a Heřman z Vohburku (sourozenci) Leopold IV. Babenberský, Jindřich II. Babenberský, Anežka Babenberská[4], Ota z Freisingu[2], Judita Babenberská[5], Gertruda Babenberská, Konrád II. Babenberský[2], Vojtěch II. Babenberský, Bertha of Austria a Elisabeth von Österreich (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ida se provdala za rakouského markraběte Leopolda a ovdověla roku 1095.^[7] Roku 1100^[8] se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers.^[9] Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími nadšenými křižáky se vydala do Svaté země. K výpravě patřili i mnozí duchovní - Dětmar Salcburský, Oldřich Pasovský, Gislebert z Admontu a především kronikář Ekkerhard z Aury.^[10]

Při pochodu přes malou Asií byla francouzská část křižáků překvapena seldžuckými vojáky u Heraclea. Z obklíčení se podařilo vyváznout pouze několika rytířům s Vilémem z Nevers, přes Kilíkii dorazili do Antiochie, kam přišli oloupení, polonazí a bez zbraní. Hugo z Vermandois byl vážně zraněn a v říjnu v Tarsu zemřel. Krátce po Francouzích dorazilo k osudnému místu i znavené vojsko bavorského a akvitánského vévody. Ukrytí Seldžukové využili zaneprázdnění nic netušících vojáků sháněním občerstvení a vojsko opět téměř zcela zdecimovali. Zachránila se pouze malá část rytířů s veliteli.^[11]

„	Když velikánské vojsko francké... směřovalo k Jeruzalému ...a lidu nesčetně, seskupeného v dvojí vojsko, jízdní a pěší. Těm na Romanských hranicích se postavil Turek Soliman... on nezapomenuv na své ztráty, s velikým množstvím Turků nešťastně rozprášil vojsko Francké a skoro vše k záhubě přivedl... přes sto tisíc jezdcův i pěších mečem pohubil. Z žen některé povraždil, některé odvedl s sebou.	“
— Fulcher ze Chartres[12]

Během bitvy mezi mnoha ženami v doprovodu zmizela Corba, žena Geoffreyho Burela a markraběnka Ida.^[13] Podle Alberta z Aix není zcela jisté, zda byla Ida zabita či krveprolití přežila a skončila v zajetí. Ujala se legenda o Idině pobytu v harému ^[13] a následném porodu atabega Zengího.^[13]