Igor Larionov

ruský hokejista From Wikipedia, the free encyclopedia

Igor Larionov
Remove ads

Igor Larionov (rusky Игорь Николаевич Ларионов, * 3. prosince 1960, Voskresensk, Sovětský svaz) je bývalý ruský reprezentační hokejista, narozený v Sovětském svazu dne 3. prosince 1960 a přezdívaný profesor. Od počátku své kariéry v roce 1978 hrál za několik hokejových klubů a to jak v Sovětském svazu, tak i v USA a Kanadě. V sovětské reprezentaci byl členem legendární a obávané Green Line spolu s Krutovem, Makarovem, Fetisovem a Kasatonovem. V roce 1996 se rozhodl nastoupit za Rusko na Světovém poháru až po potvrzení, že tým nepovede trenér Tichonov.[1] Po ukončení hráčské kariéry se začal zabývat podnikáním v oblasti vín. Od roku 2008 je členem realizačního týmu SKA Petrohrad.[2] Je členem Síně slávy IIHF i Hokejové síně slávy v Torontu.

Stručná fakta Osobní informace, Datum narození ...
Stručná fakta Přehled medailí, Jako reprezentant SSSR ...
Remove ads

Životopis

Igor Larionov se narodil v městě Voskresensk. S hokejem začal na ulici. Od 7 do 17 let hrával za místní tým. Jako teenager získá své jméno, když se dostane do první trojky týmu a vyhraje kanadské bodování národního turnaje Palet D'or. V sezóně 1980/1981 v zápase proti CSKA Moskva si ho všimne Tichonov a zařadí ho do svého týmu. Brzy nahradí Žlutkova a stává se místo něj centrem první útočné formace. Nevyhovuje mu zdejší vojenský systém. Záviděl Krutovovi, že už na olympiádě v 20 letech, protože už hrál za CSKA. Je znám svou zeleninovou dietou.

Igor umí skvěle jazyky a tak byl první, kdo na Kanadském poháru 1981 promluvil s Gretzkym. Na olympijských hrách v Sarajevu, kde získal svou první zlatou medaili byl Tichonovem pokárán, že mluví s "nepřáteli". Během období 1985/1986 je úplně zakázáno cestovat do zahraničí. Až na malé výjimky, jako například turné po USA. V roce 1986 se oženil s krasobruslařkou Elenou Batanovou. Igor byl jmenován poručíkem. Tichonov plně chválí Larionova, ale Igor ho už má dost. Myslí si, že olympiáda v Calgary bude poslední soutěží "Big Five". Na olympiádě hraje fantasticky a opět vyhraje zlatou medaili.

Igor Larionov napsal Tichonovi dopis, ve kterém si přeje, aby je uvolnil do NHL. Nakonec se mu po velkém boji podaří trenéra přesvědčit, díky čemuž v roce 1989 konečně může do NHL. V roce 1989 podepsal smlouvu s Vancouverem na tři sezony. V Moskvě měl jen dvoupokojový byt, ale tady má dům se třemi koupelnami. První rok hraje s Vladimírem Krutovem, ale ten brzy odejde a také hraje s Pavlem Bure. Igor se dostal i do play off, ale tam se jim nedařilo. Rozhodl se přestoupit do švýcarského HC Lugano, se kterým se NLA dostal až do semifinále.

V sezóně 1993/1994 se vrátí do NHL, ale tentokrát do San José, kde se potkává s Makarovem. První rok byl dobrý, ale ve druhém si zlomil nohu a po jeho návratu se tým velice změnil. Jeff Norton také odešel.

V sezóně 1995/1996 přestoupí do Detroitu, kde se potkává s Fetisovem. Zde vzniká "Ruská pětka". První rok sice Stanley nezískali, ale v sezóně 1996/1997 se Igor dočkal svého prvního Stanley Cupu a tím vstupu do Triple Gold Club. Jenže ho postihla nehoda, kterou měl Fetisov a Konstantinov. Fetisov byl schopný hrát, ale Konstantinov ne. On měl jet původně s nimi, ale rozhodl se, že nepojede. V sezóně 1997/1998 Stanley Cup obhájil. V sezóně 2000/2001 hrál za Floridu, ale poté se vrátil. Tato sezóna nebyla pro Detroit úspěšná. V sezóně 2001/2002 přestoupil do Detroitu Dominik Hašek. Igor se v play off proti St.Louis zranil, ale vrátil v půli sedmizápasové bitvy proti Coloradu. Sedmý zápas Detroit vyhrál 7:0 a Igor měl 2 asistence. Ve finále proti Carolině dal ve 3. finále nejslavnější gól své kariéry, když rozhodl ve 3.prodloužení svým gólem o vítězství Detroitu. Gól dával i ve 4. finále a v 5.finále na gól nahrával. Díky tomu získal svůj 3. a poslední Stanley Cup v 41 letech. Ale pokračoval dál. V sezóně 2002/2003 Detroit vypadl play off s Mighty Ducks of Anaheim. V sezóně 2003/2004 chtěl prodloužit s Detroitem, ale nakonec podepsal New Jersey Devils. V tuto sezónu vstřelil 1 gól a play off odehrál 1 zápas.

Poté se rozhodl v 43 letech ukončit kariéru. V roce 2005 ještě odehrál 2 zápasy za Brunflo, švédský tým hrající ve 3. švédské lize. Dal 1 gól na 3 přihrál. V roce 2008 byl uveden do hokejové síně slávy.

Vyhrál 2× juniorské mistrovství světa v letech 1979, 1980. Vyhrál Kanadský pohár v roce 1981, mistrovství světa zlato 1982, 1983, 1986 1989 stříbro 1987 a bronz 1985. Olympijské hry zlato 1984 a 1988 a bronz 2002, zde byl kapitánem ruské reprezentace.

Remove ads

Hráčská kariéra

Remove ads

Mezinárodní statistiky

Stanley Cup

Během své kariéry získal třikrát Stanley Cup, v letech 1997, 1998 a 2002, pokaždé s týmem Detroit Red Wings.

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads