İlkay Gündoğan
německý fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
İlkay Gündoğan (* 24. října 1990 Gelsenkirchen) je německý profesionální fotbalista s tureckými kořeny,[1] který hraje na pozici středního záložníka za anglický klub Manchester City FC.
Remove ads
Klubová kariéra
Profesionální fotbalovou kariéru začal v Bochumi.
1. FC Norimberk
V roce 2009 se přesunul z Bochumi do Norimberku, kde pobyl déle jak dva roky. V Norimberku debutoval 8. července 2009 v domácím zápase se Schalke 04, který Norimberk prohrál 1:2. Gündoğan hrál od začátku zápasu a byl vystřídán v 55. minutě Mikem Frantzem.[2] První gól v dresu Norimberku vstřelil 20. února 2010 v zápase proti Bayernu Mnichov. Norimberk doma prohrával 0:1 gólem Thomase Müllera. Pár minut po začátku druhého poločasu, konkrétně v 54. minutě, Gündoğan střelou z pravé nohy vyrovnal. Další branky nepadly, a tak zápas skončil remízou 1:1 a cenným bodem pro Norimberk.[3]
Borussia Dortmund
V letním přestupovém období roku 2011 přestoupil z Norimberku do Dortmundu za částku 4 miliony eur.[4] S novým zaměstnavatelem podepsal kontrakt na čtyři roky, to jest do léta 2015.[5] Dortmund si Gündoğana vybral jakožto náhradu za Nuri Şahina, který v létě 2011 přestoupil do Realu Madrid. Protože role Şahina byla pro Dortmund klíčová, leží na mladém Gündoğanovi velká očekávání.[6] Odmítá však srovnávání se svým předchůdcem a dle svých slov nechce být Şahinovou kopií.[6][7]
V sezóně 2011/12 získal s Borussií bundesligový titul. V tomto ročníku navíc vyhrál i DFB Pokal, ve finále Borussia zvítězila 5:2 nad Bayernem Mnichov.[8][9] S Dortmundem se představil 25. května 2013 ve Wembley ve finále Ligy mistrů 2012/13 proti věčnému rivalovi Bayernu Mnichov, Borussia však nejprestižnější evropský pohár nezískala, podlehla Bayernu 1:2. Gündoğan proměnil ve druhém poločase nařízený pokutový kop a srovnal na průběžných 1:1.[10]
27. července 2013 na začátku nové sezóny 2013/14 v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár) vstřelil jeden gól Bayernu Mnichov na domácím stadionu Signal Iduna Park, Borussia vyhrála 4:2 a získala trofej.[11]
Manchester City FC
Po sezóně 2015/16 se stal hráčem anglického klubu Manchester City FC.[12]
Svůj debut si odbyl 14. září v utkání Ligy mistrů proti Borussii Mönchengladbach, neboť záložník a člen základní sestavy David Silva si přivodil zranění. Odehrál 81 minut, City německého soupeře porazilo 4:0.[13] O víkendu si poprvé zahrál v Premier League a dokonce vstřelil jeden gól, čímž pomohl k výhře 4:0 nad Bournemouthem.[14]
V průběhu zápasu s Watfordem 14. prosince 2016 si zranil pravé koleno, což jej vyřadilo z fotbalové praxe na několik měsíců.[15] Následně bylo potvrzeno, že pro Gündoğana sezóna skončila.[16]
K fotbalu se vrátil 16. září 2017 jako střídající hráč v zápase proti Watfordu, na jehož hřišti Citizens vyhráli 6:0.[17]
V srpnu 2019 podepsal s klubem smlouvu do roku 2023.[18]
Sezóna 2020/21
V září 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, kvůli níž musel v úvodu nové sezony vynechat ligové zápasy s Wolverhamptonem[19] a Leicesterem. Stejně tak se nemohl zúčastnit ani utkání Carabao Cupu proti AFC Bournemouth.[20]
Proti WBA 15. prosince 2020 se gólově prosadil po 22 zápasech, ovšem soupeř srovnal na konečných 1:1 na stadionu Etihad.[21] Navzdory pomalému začátku sezóny se Citizens vzchopili a na přelomu roku zvítězili v sedmi ligových zápasech v řadě. Gündoğan se v tomto období stal oporou, když dal gól sedmkrát v osmi zápasech Premier League, přestože v minulosti dal za tým z Manchesteru nanejvýš šest gólů za sezónu.[22] Jeho gólová role byla cenná také kvůli absencím útočníka Sergia Agüera a ofenzivního záložníka Kevina De Bruyneho. Gündoğan měl navíc od trenéra Guardioly svěřenu více vysunutou roli v záložní řadě.[23]
Poprvé od roku 2003 vyhráli Citizens na hřišti Liverpoolu, když 7. února 2021 přehráli domácí 4:1. Gündoğan se na tom podílel dalšími dvěma góly.[24] O pět dní později byl prohlášen hráčem za měsíc leden.[25]
V polovině března obdržel další ocenění pro hráče měsíce, tentokráte za únor. Manchester City vyhrál dalších šest ligových utkání, Gündoğan tuto řadu podpořil čtyřmi góly a asistencí a stal se prvním fotbalistou City, který toto ocenění získal dvakrát za sebou.[26]
První trofej v sezóně přišla s výhrou 1:0 proti Tottenhamu 25. dubna ve finále ligového poháru, EFL Cupu. Ač Gündoğan v tomto finále nevynikl, odehrál celý zápas.[27] Venku proti Newcastle United opět odehrál celých 90 minut, pomohl vyhrát 4:3 ve 36. kole, kdy byl již Manchester City znovu anglickým mistrem.[28] Byl hráčem základní sestavy 29. května ve finále Ligy mistrů, během něhož se Citizens pokusili získat nejcennější evropskou trofej ve svém prvním finále v této soutěži. Trenér mu svěřil roli defenzivního záložníka na místo Fernandinha, avšak Gündoğan se se soupeřem nepopasoval a byl u porážky 0:1 s Chelsea.[29]
Sezóna 2022/23
V Manchesteru City strávil Gündogan celkem sedm let. S klubem ve své poslední sezóně, tedy v ročníku 2022/23, ovládl anglickou nejvyšší soutěž, FA Cup a také Ligu mistrů. Celkem v dresu anglického šampiona získal 14 cenných trofejí, včetně těch z anglického ligového poháru a Anglického superpoháru.[30]
FC Barcelona
Gündoğan se v létě 2023 stal novou posilou Barcelony. Německý záložník podepsal smlouvu do roku 2025.[30]
Remove ads
Reprezentační kariéra
Prošel několika mládežnickými týmy Německa včetně reprezentace do 21 let.
A-mužstvo
Gündoğan debutoval v A-mužstvu Německa 11. října 2011 v kvalifikačním utkání v Düsseldorfu proti reprezentaci Belgie (výhra 3:1). První gól vstřelil 26. března 2013 v kvalifikačním zápase na MS 2014 v Brazílii proti Kazachstánu. Prosadil se ve 31. minutě, když zvyšoval na průběžných 3:0, Německo nakonec zvítězilo na domácí půdě v Norimberku přesvědčivě 4:1.[31]
V květnu 2012 jej trenér Německa Joachim Löw nominoval do 23členné sestavy pro EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. Gündoğan dostal dres s číslem 2.
Remove ads
Statistiky
Klubové
K 19. únoru 2022
Reprezentační
K 14. listopadu 2021
Reprezentační góly
- Skóre a výsledky Německa jsou vždy zapisovány jako první[32]
Remove ads
Osobní život
Narodil se tureckým rodičům v německém městě Gelsenkirchen. Na rozdíl od svého předchůdce v Borussii Dortmund – Nuri Şahina – se stejně jako další v Německu narozený fotbalista s tureckými předky – Mesut Özil – rozhodl reprezentovat rodné Německo.[6]
Úspěchy
Zdroj:[33]
Klubové
- Postup z 2. Bundesligy do 1. Bundesligy
- 1× vítěz Bundesligy (2011/12)
- 1× vítěz DFB-Pokalu (2011/12)
- 1× vítěz DFL-Supercupu (2013)[11]
- 3× vítěz Premier League (2017/18, 2018/19, 2022/23)
- 2× vítěz FA Cupu (2018/19 | 2022/23)
- 3× vítěz EFL Cupu (2017/18, 2018/19, 2019/20)
- 2× vítěz Community Shield (2018, 2019)
- 1× vítěz UEFA Champions League (2022/23)
Individuální
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads