Imrán Chán

Imrán Chán (* 5. října 1952 Láhaur, Paňdžáb, Pákistán) je bývalý hráč kriketu, předseda pákistánské strany Hnutí za spravedlnost a 22. ministerský předseda Pákistánu.^[2]

Imrán Chán
Imrán Chán v roce 2019
22. předseda vlády Pákistánu
Ve funkci: 18. srpen 2018 – 10. dubna 2022[1]
Předchůdce	Nasirul Mulk (dočasný)
Nástupce	Šáhbáz Šaríf
Stranická příslušnost
Členství	Pákistánské hnutí za spravedlnost
Narození	5. října 1952 (72 let) Láhaur
Národnost	Paštúnové
Choť	Jemima Goldsmithová (1995–2004) Reham Khan (2015) Bushra Bibiová (od 2018)
Partner(ka)	Emma Sergeant (1982–1986) Sita White (1987–1991)
Rodiče	Ikramullah Khan Niazi a Shaukat Khanum
Děti	Sulaiman Isa Khan Kasim Khan
Sídlo	Islámábád
Alma mater	Keble College Royal Grammar School Worcester Aitchison College Oxfordská univerzita
Profese	politik, hráč kriketu, autor autobiografie a investor
Náboženství	islám
Ocenění	Pride of Performance Fellow of the Royal College of Physicians of Edinburgh
Podpis
Commons	Imran Khan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1971 (tj. od svých osmnácti let) působil v pákistánské reprezentaci kriketu a jako kapitán dovedl pákistánský tým k překvapivému vítězství ve světovém poháru v roce 1992. Brzy poté sportovní kariéru ukončil.

Po odchodu z vrcholového sportu působil jako filantrop, přispěl na zřízení dvou nemocnic na boj s rakovinou (na památku své matky), výzkumné centrum a na vysokou školu.

Politická kariéra

V roce 1996 založil stranu Hnutí za spravedlnost. Od roku 2002 byl zvolen poslancem ve federálním parlamentu, působil v opozičním táboře vůči tehdejším vládám. V roce 2018 jeho strana (nezatížená korupčními skandály) zvítězila v pákistánských volbách a Imrán Chán se stal 22. ministerským předsedou.^[3]

Jeho politický styl bývá často připodobněn k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi,^[4] zejména populistickým stylem kampaně (politické oponenty označoval za zločince), čímž dokázal přitáhnout mladé liberální voliče, ale i věřící muslimy.^[5] Navíc podobně jako Donald Trump před nástupem do premiérské funkce nevykonával žádnou významnou státní funkci. V předvolební kampani mohl tedy silně kritizovat hlavní politickou stranu Pákistánskou muslimskou ligu bývalého premiéra Naváze Šarifa (stíhaného za korupci), ale i představitele druhé tradiční strany Pákistánské lidové strany ovládané rodinou bývalé premiérky Bénazír Bhuttové.

V roce 2023 byl odsouzen za korupci, propuštěn, a následně opět zatčen.^[6][7] V lednu 2025 byl za korupci odsouzen ke čtrnácti letům vězení.^[8]