Indukční efekt
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Indukční efekt (též induktivní efekt) je změna elektronové hustoty působením substituentu s rozdílnou elektronegativitou. K této změně dochází vlivem polarizace vazby, která indukuje parciální náboje. Jejich vliv se dále šíří po σ-vazbách a rychle slábnou (vzdálenost 2-3 vazeb).
Záporný indukční efekt
Atomy nebo funkční skupiny (substituenty), které přitahují vazebné elektrony silněji než uhlík (jsou elektronegativnější) a tudíž snižují elektronovou hustotu, mají záporný indukční efekt -I.
- Xδ−←CH2δ+←CH2δδ+←CH2δδδ+—CH2—CH3
Remove ads
Kladný indukční efekt
Atomy nebo funkční skupiny (substituenty), které přitahují vazebné elektrony slaběji než uhlík (jsou elektropozitivnější) a tudíž zvyšují elektronovou hustotu, mají kladný indukční efekt +I.
- Yδ+→CH2δ−→CH2δδ−→CH2δδδ−—CH2—CH3
Projevy
Indukční efekt se projevuje v následujících případech:
- -I efekt zvyšuje kyselost karboxylových kyselin (dochází k větší polarizaci vazby O-H).
- Podle vlivu indukčního efektu spolu s mezomerním efektem se rozdělují substituenty při elektrofilní aromatické substituci do dvou tříd.
- Indukční efekt způsobuje reaktivitu Grignardových činidel.
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu indukční efekt na Wikimedia Commons
- Červinka O., Dědek V., Ferles M.: Organická chemie, druhé přepracované vydání, SNTL, Praha 1980
- Pytela O.: Organická chemie. Názvosloví a obecné principy, druhé opravené vydání, Univerzita Pardubice, Pardubice 2006. ISBN 80-7194-905-1
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads