Invar

Invar je slitina železa a niklu v poměru 36 procent niklu a 64 % železa, s malou příměsí uhlíku a chromu. Tuto slitinu vynalezl švýcarský fyzik Charles Edouard Guillaume, za což obdržel roku 1920 Nobelovu cenu za fyziku.

Graf závislosti koeficientu teplotní délkové roztažnosti na podílu niklu v niklové oceli

Význačnou vlastností invaru je velmi nízký koeficient teplotní délkové roztažnosti ${\displaystyle \alpha =1,\!2\cdot 10^{-6}\,\mathrm {K} ^{-1}}$, což umožňuje vyrábět z něj součástky, jejichž rozměry jsou velmi málo ovlivněny změnami teploty. Používá se např. v hodinářství, topografii, geodézii, optických přístrojích aj.

Použití v geodézii

V geodézii se invar používá například pro výrobu latí pro přesnou a velmi přesnou nivelaci. V minulosti byl používán též pro výrobu velmi přeských délkových měřidel, která se používala pro měření délek v trigonometrické síti.^[1]