Jáchym Novohradský z Kolovrat

Jáchym Novohradský z Kolovrat (1530^? – 17. ledna 1600) byl český šlechtic z novohradské větve rodu Kolovratů. Roku 1578 se stal karlštejnským purkrabím, mimo to byl též prezidentem české komory a c. k. komořím a tajným radou.

Jáchym Novohradský z Kolovrat
Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci: 1578 – 1599
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Jan Bořita z Martinic
Nástupce	Jáchym Oldřich z Hradce
Prezident české komory
Ve funkci: 1593 – 1597
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Ladislav III. Popel z Lobkowicz
Nástupce	Štěpán Jiří ze Šternberka
Ve funkci: 1575 – 1577
Panovník	Maxmilián II., Rudolf II.
Předchůdce	Jáchym ze Švamberka
Nástupce	Jan V. Popel z Lobkowicz
Císařský komorník a tajný rada
Panovník	Rudolf II.
Narození	1530
Úmrtí	17. ledna 1600 (ve věku 69–70 let)
Místo pohřbení	Bazilika svatého Václava ve Staré Boleslavi
Choť	Anna Bezdružická z Kolovrat
Rodiče	Hynek Novohradský z Kolovrat Kateřina z Lobkovic
Děti	Jan Novohradský z Kolovrat Kateřina Novohradská z Kolovrat
Příbuzní	Zbyněk Leopold Novohradský z Kolovrat (vnuk)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Jáchym Novohradský se narodil jako prvorozený syn Hynka Novohradského z Kolovrat a jeho třetí manželky Kateřiny, rozené z Lobkovic. Přesné datum narození se nedochovalo, ale bývá uváděn rok 1530. Měl tři sourozence: bratry Zdeňka a Jana Ludvíka a sestru Annu. Byl vychováván jako protestant, pravděpodobně okolo roku 1567 ale přestoupil a stal se katolíkem.^[2] Po své konverzi se snažil též o převedení svých poddaných v Košátkách ke katolicismu, především pomocí jezuitů.^[3] Přesto si ho apoštolský nuncius u císařského dvora Cesare Speciano (Speziano), který působil v Praze v letech 1592–1597, příliš neoblíbil.^[1]

První politické kroky začal podnikat již za císaře Maxmiliána II., až za vlády jeho syna Rudolfa se ale stal komořím a později roku 1575 i tajným radou. Roku 1575 byl poprvé jmenován i prezidentem české komory a to na dva roky. Funkci získal ještě jednou, ale zdroje se liší v roku nástupu: Ottův slovník naučný uvádí rok 1593,^[4] zatímco Vlastimil Borůvka v Genealogii rodu pánů z Kolovrat uvádí již rok 1591.^[5] Česká komora se v té době starala o finance a zodpovídala se přímo císaři. Díky nové funkci si Jáchym Novohradský polepšil i finančně, avšak důležitou část jeho zdrojů tvořily i četné půjčky císaři, za které získával zástavou velká i menší panství, například Loket nebo Chomutov.^[6][7]

Roku 1578 se stal karlštejnským purkrabím. Za jeho úřadování na hradě došlo k renesanční přestavbě, která se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v té době nejvíce využívána. Provedením rozsáhlých oprav byl pověřen Oldřich Avostallis de Sala a rekonstrukce byla dokončeny roku 1597.^[8] Její součástí byl například i nový oltář v kapli svatého Mikuláše, oprava hradeb nebo přestavba kostela blahoslavené Marie.^[9]

21. října roku 1597 byl zastřelen David Rýdl z Neyenperku, následně byl z jeho vraždy obviněn Jáchym Novohradský. Oznámení na něj podal bratr Davida Mikuláš Rýdl, který uvedl, že si Jáchym měl najmout vrahy na něj, ti si ale bratry popletli a místo Mikuláše zavraždili Davida.^[10] Právě kvůli tomuto obvinění musel Novohradský skončit v pozici prezidenta české komory.^[11] Nakonec byli dva vrazi dopadeni a po prvním vyslýchání a mučení prohlásili, že si je najal Jáchym Novohradský.^[12] Podruhé ale svoji výpověď změnili: vraždu Rýdla si přál měšťan Bazin. Následně byli popraveni, ale Mikuláš Rýdl si byl stále jistý, že za vraždou jeho bratra stojí Novohradský.^[12] Celý spor se protáhl na několik let, ještě roku 1598 si Mikuláš stěžoval, že si je jistý, že se jej Kolovrat snaží znovu nechat zavraždit. Jáchym Novohradský z Kolovrat se ale konce soudu nedožil: zemřel 17. ledna 1600 a následně byl pochován v kostele svatého Václava ve Staré Boleslavi.^[5][13] Pohřeb proběhl 28. února.^[14]

Manželství a potomci

Roku 1557 se oženil s vdovou Annou Bezdružickou z Kolovrat, která byla jeho vzdálenou příbuznou. Jejím věnem byla obec Košátky, kterou zpočátku spravovala sama a později ji celou přenechala manželovi. Po smrti své sestry Kateřiny navíc Anna získala i půlku Buštěhradu. Zemřela roku 1590. Páru se narodily dvě děti: syn Jan a dcera Kateřina. Jan se stal, stejně jako jeho otec, c. k. komořím a tajným radou, navíc byl i hejtmanem slánského kraje. Oženil se s Alžbětou Berkovou z Dubé a Lipé (též uváděna jako Eliška) a měl potomky. Jáchymova dcera Kateřina se roku 1578 vdala za Viléma staršího z Oppersdorfu, se kterým neměla žádné děti.