Ján Pirč

Ján Pirč (16. května 1924 Hažín^[1][2] – 29. prosince 2005 Košice^[3]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, vedoucí tajemník strany ve Východoslovenském kraji, poúnorový poslanec Slovenské národní rady a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Ján Pirč
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1957 – 1960
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1971 – 1986
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 1986 – 1990
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	16. května 1924 Hažín Československo Československo
Úmrtí	29. prosince 2005 (ve věku 81 let) Košice Slovensko Slovensko
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Členem komunistické strany se stal roku 1947. V roce 1952 a 1959 studoval na nižší stranické škole v Bratislavě. V letech 1951–1952 zastával post okresního tajemníka KSS v Prešově, v letech 1953–1959 pak byl vedoucím tajemníkem KSS v Michalovcích a v letech 1960–1967 působil na postu předsedy ONV v Bardejově. K roku 1971 a 1976 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSS pro Východoslovenský kraj. Do této funkce nastoupil od 29. listopadu 1969.^[4][5][6] V letech 1964–1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.^[7]Zastával i stranické posty na celostátní úrovni. Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do ÚV KSČ pak byl formálně kooptován k 28. lednu 1970. Ve funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ.^[8]

V doplňovacích volbách v květnu 1957 byl zvolen do Slovenské národní rady.^[9] Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 187 – Košice-sever, Východoslovenský kraj). Mandát získal i ve volbách roku 1976 (obvod Košice-Nové Mesto) a volbách roku 1981 (obvod Košice II). Ve volbách roku 1986 přešel do Sněmovny národů (obvod Košice I). Ve FS setrval do ledna 1990, kdy rezignoval v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.^{[10][11][12][13][14]}