Prešov

sídlo v Prešovském kraji na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia

Prešovmap
Remove ads

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, rusínsky a ukrajinsky Пряшів (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis,[5] přezdívaný také jako Atény nad Torysou[6]) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými přibližně 82 tisíci[2] obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Patří do Košicko-prešovské aglomerace.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...
Remove ads

Poloha

Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.

Části města

Územní obvody samosprávných městských částí jsou:

  • Obvod číslo 1: Sídliště III, Sídliště Mladosť, Rúrky, Kráľova hora
  • Obvod číslo 2: Sídliště II, Kalvária, Kamenná baňa, Wilecova hôrka, Borkút, Vydumanec, Cemjata, Kvašná voda
  • Obvod číslo 3: sever města, Mier, Šidlovec, Dúbrava, Surdok, Kúty, Širpo, Nižná Šebastová
  • Obvod číslo 4: stred města – Staré mesto, Táborisko, Sídliště Dukelských hrdinů (slovensky Sídlisko duklianskych hrdinov)
  • Obvod číslo 5: Solivar, Soľná Baňa, Šváby, Delňa, Tichá Dolina
  • Obvod číslo 6: jižní čast sídliště Sekčov
  • Obvod číslo 7: severní čast sídliště Sekčov a Šalgovík

Ostatní části: Delňa, Dúbrava, Kalvária, Rúrky, Soľná Baňa, Šarišské Lúky, Širpo, Šidlovec, Táborisko, Teľov, Vydumanec, Borkút, Kúty, Surdok

Sídliště: Duklianskych hrdinov, Mier, Mladosť, Sekčov, Sídlisko II, Sídlisko III, Šváby

Osady: Išľa, Okruhliak, Pustá dolina

Remove ads

Historie

Thumb
Prešov v 17. století

Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247[7], od roku 1347 byl Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.

Na zasedání hornouherských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.

Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

V roce 1862 zde byla za podpory Jozefa Gagance, řeckokatolického biskupa prešovské eparchie, založena rusínská literární společnost s názvem Obščestvo sv. Joana Krestiteľa. Předsedou společnosti byl zvolen Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov.[8]

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[7]

Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

Thumb
Ortodoxní synagoga

Prešovští Židé

Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.

Thumb
Zimní noční výhled na Prešov

Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.[9]

Thumb
Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912
Thumb
Pravoslavná katedrála Alexandra Něvského
Thumb
Župní dům
Thumb
Bosákova banka
Remove ads

Pamětihodnosti

Skulptury na veřejných prostranstvích

Remove ads

Vzdělávání

  • Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika
  • Technická univerzita Košice, Fakulta výrobních technologií se sídlem v Prešově
  • Vysoká škola medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove
  • Ústav sociálnych vied a zdravotníctva bl. P. P. Gojdiča v Prešove Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave

Obyvatelstvo

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Z obyvatel je[kdy?] 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních.[zdroj?]

Náboženství

V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.[zdroj?]

V Prešově je sídlo:

Remove ads

Osobnosti

Rodáci

Ostatní osobnosti

Studovali zde

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelické kolegium (Prešov).
Remove ads

Doprava

Prešov leží na železniční trati Kysak–Muszyna, ze které v Prešově odbočuje železniční trať Prešov – Bardejov (slovenská železniční trať 194).

Okolo Prešova vede slovenská dálnice D1. Z Prešova vychází slovenská silnice I/68 (Prešov – Nowy Sącz) a silnice II/545 (Prešov-Bardejov).

Partnerská města

Thumb
Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads