József Szentiványi

Tento článek je o československém politikovi. O uherském šlechtici pojednává článek Jozef Sentiváni.

József Szentiványi, též József Szent-Iványi (15. listopadu 1884 Liptovský Ján^[1][2] nebo Liptovský Žiar.^[3] – 1. prosince 1941 Balatonfüred^[4]), byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Zemskou křesťansko-socialistickou stranu, Maďarskou zemskou stranu zemědělců a malorolníků a Maďarskou národní stranu.

József Szentiványi
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1938
Stranická příslušnost
Členství	Zemská kř.-soc. str. Maď. str. zem. a malor. Maď. národní str. Sjednocená maď. str.
Narození	15. listopadu 1884 Liptovský Ján n. Liptovský Žiar Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. prosince 1941 (ve věku 57 let) Balatonfüred Maďarsko
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Děti	József Gyula Hubertus Szent-Ivány
Příbuzní	Etelka Barsi-Pataky (vnučka)
Profese	majitel půdy a politik
Náboženství	luteránství
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Počátkem 20. století byl jedním ze zakladatelů Gemersko-Novohradského zemědělského spolku (Gömör-Nógradi Gazdaegyesület), který působil v okolí města Rimavská Sobota.^[5]

Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění za maďarskou křesťansko-sociální stranu.^[6] V červnu 1922 vystoupil z poslaneckého klubu maďarských křesťanských sociálů a stal se předsedou nově zřízeného poslaneckého klubu Maďarské zemské strany zemědělců a malorolníků.^[7] Ta se roku 1925 přejmenovala na Maďarskou národní stranu.^[8] Mandát obhájil za Maďarskou národní stranu v parlamentních volbách v roce 1925, kdy kandidoval na společné listině, kterou pro účel těchto voleb vytvořila Maďarská národní strana, Německý svaz zemědělců a Spišská německá strana.^[9] Společný poslanecký klub těchto tří formací se ale neudržel a Szentiványi v říjnu 1927 přešel do samostatného klubu Maďarské národní strany.^[10] V té době se ve straně začala projevovat proti Szentiványimu opozice z řad politiků nesouhlasících s jeho aktivistickým kurzem vstřícným vůči Československu.^[11]

Byl zvolen i v parlamentních volbách v roce 1929, nyní za střechovou kandidátku, v níž se spojila Maďarská národní strana, Zemská křesťansko-socialistická strana a Spišská německá strana. Mandát obhájil i v parlamentních volbách v roce 1935.^[12] Opět šlo o koalici Maďarské národní strany a Zemské křesťansko-socialistické strany. V roce 1936 se sloučily a vznikla Sjednocená maďarská strana.

V roce 1924 se uvádí jako předseda gemerského hospodářského družstva, gemerských sdružených spolků a svazu hospodářských spolků.^[3] Profesí byl velkostatkářem. Dle údajů k roku 1935 bydlel v obci Behynce (součást města Tornaľa) na jižním Slovensku.^[13] Poslanecké křeslo ztratil na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic Československa.^[14] Následně byl kooptován do maďarského parlamentu.

V letech 1939–1941 byl prezidentem Maďarského šachového svazu.^[15]

Vyznáním byl protestant.^[16]

Jeho syn József Szent-Ivány ml. (1910–1988) byl významným entomologem. Jeho vnučka Etelka Barsiné Pataky (1941–2018) byla politička a europoslankyně.