J. B. S. Haldane

John Burdon Sanderson Haldane (5. listopadu 1892 Oxford – 1. prosince 1964 Bhuvanéšvar) byl britský genetik a evoluční biolog, který později emigroval do Indie a získal indické občanství. Spolu s Ronaldem Fisherem a Sewallem Wrightem je zakladatelem populační genetiky.^[2] V roce 1952 získal Darwinovu medaili od Královské společnosti a v roce 1958 Darwinovu–Wallaceovu medaili od Linného společnosti v Londýně.

J. B. S. Haldane FRS
Narození	5. listopadu 1892 Oxford, Anglie, Spojené království Spojené království
Úmrtí	1. prosince 1964 (ve věku 72 let) Bhuvanéšvar, Urísa, Indie Indie
Pobyt	Spojené království Spojené státy americké Indie
Národnost	britská (do roku 1961) indická
Alma mater	Oxfordská univerzita
Pracoviště	Univerzita v Cambridgi* Kalifornská univerzita v Berkeley University College London Indian Statistical Institute
Obor	biologie
Známý díky	populační genetika enzymologie
Ocenění	Darwinova medaile (1952) Darwinova–Wallaceova medaile Linného společnost v Londýně (1958)
Manžel(ka)	Charlotte Haldane (1926–1945) Helen Spurway (od 1946)
Rodiče	J. S. (John Scott) Haldane a Louisa Kathleen Trotter
Příbuzní	Naomi Mitchison[1] (sestra)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel ze skotské aristokratické rodiny.^[3] Vystudoval Eton College a poté New College v Oxfordu. Během první světové války sloužil v Britské armádě. Známé jsou také jeho pokusy, které prováděl sám na sobě s dusivými bojovými plyny. Byl dokonce propagátorem jejich využití – považoval je za humánnější, než výbušné či palné konvenční zbraně^[4].

Mezi lety 1919 a 1922 pracoval na Oxfordu a poté na Univerzitě v Cambridgi, kde učil do roku 1932.^[3] Během této doby se zabýval enzymy a genetikou, a to hlavně matematickou stránkou genetiky.^[3] Poté přijal místo profesora genetiky na University College London (UCL), kde strávil většinu své akademické kariéry.^[3] O čtyři roky později se na UCL stal profesorem biometrie.

Velkým dílem přispěl k rozvoji lidské genetiky a byl jedním ze tří hlavních zakladatelů populační genetiky. Většinou je z těchto tří (zbylí dva jsou Ronald Fisher a Sewall Wright) považován za nejméně důležitého. Jeho nejdůležitějším příspěvkem byla série deseti prací na téma „matematická teorie přírodního a umělého výběru“. Jeho výzkum později ovlivnil moderní evoluční syntézu, která vysvětlila přirozený výběr pomocí Mendelových zákonů dědičnosti.

V roce 1956 se odstěhoval do Kalkaty, kde začal pracovat na Indian Statistical Institute (ISI).^[5] Jeho odchod do Indie měl několik příčin, např. nebyl spokojený s aktivitou britské vlády (konkrétně s účastí na Suezské krizi). Mezi důvody patřila i pracovní příležitost a víra, že mu prospěje teplé klima.^[6]

Nakonec získal indické občanství.^[5] Zajímal se o hinduismus a stal se vegetariánem.^[6]

Měl dvě ženy, v roce 1926 si vzal novinářku Charlotte Franken a po rozvodu v roce 1945 si vzal Helen Spurway. Zemřel 1. prosince 1964 na kolorektální karcinom.

Známý je jeho citát: „Nejenom že je vesmír podivnější než si myslíme, je dokonce podivnější, než si dokážeme představit.“