Jahodka

Jahodka (Duchesnea) je útlý rod nízkých poléhavých trvalek jenž je tvořen pouhými dvěma druhy pocházejícími z Asie. Rostliny jsou na prvý pohled vzhledově podobné jahodám a proto byly v minulosti řazeny do rodů jahodník nebo mochna.

Jahodka
Souplodí jahodky indické (Duchesnea indica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	jahodka (Duchesnea) Sm., 1811
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Byliny rodu jahodka byly původně rozšířeny jen po Asii, ale koncem 18. století se dostaly do Evropy a odkud byly jako okrasné rostliny vyvezeny do Severní Ameriky i Afriky. Ze zahradnických záhonů, díky semenům roznášenými ptáky, unikly brzy do volné přírody a v mnoha zemích tyto nenáročné rostliny zdomácněly. Rostou obvykle na vlhkých místech v lesích nebo na březích vodních toků i nádrží do nadmořské výšky až 1200 m, podle druhu preferují stinná nebo osluněná místa. Na příhodných stanovištích obvykle vytvářejí velké koberce.

V České republice je rozšířena pouze jahodka indická. Ta byla v české přírodě poprvé popsána v roce 1960 a je hodnocena jako zdomácnělý neofyt.^[1][2][3]

Popis

Téměř stálezelené vytrvalé byliny s plazivými kořenujícími lodyhami které vyrůstají z krátkého oddenku. Tyto tenké a poléhavé lodyhy, až 1 m dlouhé, jsou schopné v uzlinách vypouštět kořínky. Z palistů u jejích uzlin rostou na dlouhých řapících trojčetné listy se zubatými lístky které jsou 1,5 až 4 cm dlouhé a 1 až 3 cm široké.

Z úžlabí listů vyrůstají jednotlivé bezlistenné oboupohlavné pětičetné květy. Vytrvalé kališní lístky se střídají s drobnými lístky kalíšku, volné žluté korunní lístky jsou obvejčitého tvaru. V květu je obvykle 20 až 30 tyčinek s kulovitými prašníky. Semeník je složen z mnoha plodolistů, opadavá čnělka nese celistvou bliznu. Květy obvykle rozkvétají v dubnu až květnu.

Ovoce je dužnaté souplodí tvořeno z masitého květního lůžka ve kterém jsou ploché vejčité nažky asi 1,5 mm velké, každá obsahuje jedno ledvinovité semeno. Tato sytě červeně zbarvená souplodí dozrávají v červenci a srpnu a přestože se podobají souplodím jahod, jsou zcela bez vůně i chuti.^[1][4][5][6]

Význam

Rod je využíván v zahradnické praxi na lemování chodníků, uplatňuje se hlavně svěže zelená barva většinou neopadavých listů, výrazná pestrost žlutých květů i rumělkového souplodí. Je také vysazován pro svou půdokryvnou funkci kterou dobře plní díky kořenícím lodyhám. Občas bývá pěstován i v závěsných květináčích jako převislá rostlina.^[2][3]

Taxonomie

Chromozomové číslo rodu je x = 7, jsou uznávány tyto dva druhy:

• diploidní jahodka zlatá (Duchesnea chrysantha) (Zoll. & Moritzi) Miq.
• dodekaploidní jahodka indická (Duchesnea indica (Jacks.) Focke

Dále byl v asijské přírodě zjištěn

• hektaploidní kříženec (Duchesnea × hara-kurosawae) Naruh. & M. Sugim.^[6]

Galerie

• 
  Porost jahodky
• 
  Květ jahodky
• 
  Plodící jahodka
• 
  Nažky souplodí