Jakob Julius David

Jakob Julius David (6. února 1859 Hranice – 20. listopadu 1906 Vídeň) byl moravský německy píšící spisovatel a novinář židovského původu, jehož dílo je úzce spjato s Moravou.

Jakob Julius David
Lept Johanna Lindnera
Narození	6. února 1859 nebo 7. dubna 1859 Hranice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. listopadu 1906 (ve věku 47 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	novinář, spisovatel, básník, prozaik a spisovatel literatury faktu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Jonase Davida a Karoliny roz. Mandel. Poté, co jeho otec r. 1866 zemřel na choleru, matka přenechala výchovu syna příbuzným ve Starém Jičíně. Aby se mohl oženit r. 1891 s katoličkou Kristinou Julianou Ostruszkou (1866?), nechal se pokřtít a konvertoval od judaismu ke katolicismu.^[1]

Studoval na gymnáziu v Těšíně, Kroměříži a Opavě. V roce 1873 onemocněl tyfem. Od té doby byl silně nedoslýchavý, krátkozraký a trpěl prudkými bolestmi hlavy. Roku 1877 odešel do Vídně, kde strávil celý tvůrčí život. Na Vídeňské univerzitě r. 1889 vystudoval filologii a pedagogiku. Živil se novinařinou (psal mj. pro Wiener Zeitung) a ve svém díle se věnoval moravské domovině, postavení městského proletariátu ve Vídni i životu soudobých židů v nežidovském prostředí. Měl blízko k naturalismu.

V románu Das Höferecht (1890, Právo na statek) ukazuje okolnosti vedoucí mladou židovku k neblahé roli ve venkovském společenství. Zatímco otec je náboženským fanatikem, matka se směšně upíná ke společenskému vzestupu. Hrdinka nachází východisko v promiskuitní sexualitě, její životní cestu tak poznamenává hřích a nemožnost skutečného osvobození. Stává se "věčnou židovkou", ženskou variantou stereotypního obrazu Ahasvera.

Jednou z nejznámějších z řady novel a povídek je Die Hanna (1904), věnovaná moravské Hané. Dívka Hana (venkovanka) sedí malíři (měšťákovi) modelem pro akt, zamiluje se do něj a on do ní. Problém však nastává, když malíř obraz vystaví. Hana se cítí zneuctěna a stud ji dovede až k sebevraždě. Povídka popisuje kontrast mezi městskou a vesnickou kulturou.

Dílo

Souborné dílo

• Gesammelte Werke in sieben Bänden. München und Leipzig, 1908–1909

Básně

• Gedichte. Dresden 1892

Romány

• Das Blut, Dresden o. J.
• Am Wege sterben, Berlin 1900
• Der Übergang, Berlin 1903

Příběhy

portrét od A. Hillischera

• Das Höfe-Recht. Dresden 1890

• Die Wiedergeborenen. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1891
• Probleme. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1892
• Frühschein. Geschichten vom Ausgang des großen Krieges. Leipzig 1896
• Vier Geschichten. Leipzig und Berlin 1897
• Die Troika. Erzählungen. Leipzig und Berlin 1901
• Die Hanna. Erzählungen aus Mähren. Berlin und Leipzig 1904
• Halluzinationen. in Neue Deutsche Rundschau XVII 1906
• Wunderliche Heilige. Erzählungen. Wien 1906

Drama

• Hagars Sohn, Schauspiel, Wien 1891
• Ein Regentag. Drama, Leipzig 1896
• Neigung, Schauspiel, Leipzig 1898
• Der getreue Eckardt. Schauspiel, Leipzig 1902

Eseje

• Mitterwurzer. Berlin 1905
• Vom Schaffen. Essays, Jena 1906
• Essays. München 1909

Přeložené do češtiny

• Smrt na cestě – přeložil V. R. Praha: tiskový výbor ČSDSD, 1911
• Haná: povídky z Moravy – př. Otto Rybář. Praha: Pokrok, 1913
• Hanačka – př. Olga Dolková. Praha: I. L. Kober, 1918