Jakub Eberle

Jakub Eberle (19. července 1718, Mašťov^[1] – 9. září 1783, Mašťov^[2]) byl český sochař a řezbář působící převážně v severozápadních Čechách. Patří mezi významné regionální představitele českého barokního sochařství.

Jakub Eberle
Narození	19. července 1718 Mašťov Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	29. srpna 1783 (ve věku 65 let) nebo 9. září 1783 (ve věku 65 let) Mašťov Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	hřbitov u kostela sv. Barbory (Mašťov) (50°15′41,92″ s. š., 13°17′2,83″ v. d.)
Povolání	sochař
Rodiče	Mathes Eberle, Ludmila Kranzslová
Manžel(ka)	Terezie Stergrová, Francisca Sacherová, Terezie Pfeifferová
Děti	Severinus Christian, Jan Nepomuk, Josef, Marie Clara Victorie, Anna Barbara
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Jakub Eberle se narodil roku 1718 mašťovskému kováři Mathesu Eberlemu jako jeden z pěti dětí. Měl dva bratry a dvě sestry. První řezbářské zkušenosti získal v truhlárně od svého strýce a později odešel do Prahy do učení k Šimonu Thallerovi. V letech 1744–1745 pobýval v Římě, kde se oženil s Terezií Stegrovou z Vídně.^[3]

Podruhé se oženil v roce 1751^[4] s dcerou mašťovského učitele Franciskou Sacherovou. Narodilo se jim první dítě, které však zemřelo během prvního roku života. Následovali tři synové: Severinus Christian, Jan Nepomuk a Josef. Roku 1776^[5] se Jakub Eberle oženil potřetí s dcerou své kmotry Terezií Pfeifferovou, se kterou měli dvě dcery: Marii Claru Victorii a Annu Barbaru. První zemřela brzy po porodu, druhá se narodila roku 1784 jako pohrobek.^[6]

Zemřel v Mašťově dne 9. září 1783,^[7][6] ale jako datum úmrtí bývá uváděn také 29. srpen 1783^[3][8][7] Hřbitov u kostela svaté Barbory, na kterém byl pohřben, už neexistuje.

Dílo

Socha svatého Jana Nepomuckého v Mašťově

Přehled díla:^[9]

• Karlovy Vary (1752) – hlavní portálový oltář se sochami svatého Augustina, Jeronýma, Petra a Pavla v kostele Maří Magdalény
• Chlum Svaté Maří (1753) – dokončení hlavního oltáře kostela Panny Marie a svaté Maří Magdaleny
• Zahořany (1754) – výzdoba kazatelny a bočního oltáře svatého Vojtěcha v kostele svatého Jana Evangelisty (spolupráce s A. Steinerem na barokní úpravě kostela)
• Loket (1757) – hlavní sloupový oltář se sochami a kazatelnou v kostele svatého Václava
• Místo (1760) – oltář v kostele Nejsvětější Trojice
• Kynšperk nad Ohří (1765) – dokončení hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie
• Mašťov (1765)
  • hlavní oltář se sochami svatého Petra a Pavla v kostele Nanebevzetí Panny Marie
  • venkovní kamenná plastika svatého Jana Nepomuckého^[7]
• Chlum Svaté Maří (1760–1770) – sochy svaté Agáty a Apolonie pod kruchtou v kostele
• Libočany (1769–1770) – rokokový interiér kostela Všech svatých
  • hlavní oltář s anděly, rokokovými vázami a postavami křesťanských ctností
  • boční oltář Pražského Jezulátka se sochami svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého
  • boční oltář Panny Marie se sochami svaté Alžběty a svaté Anny
  • výzdoba varhan
• Krbice (1770) – interiér kostela Všech svatých
• Zlatá Koruna (1770–1773)
  • sochařská výzdoba rokokového oltáře v kostele Nanebevzetí Panny Marie zdobený sochami svatého Benedikta a Bernarda a církevních otců Ambrože, Augustina, Silvestra a Řehoře
  • miniatura stejného oltáře pro zámeckou kapli v Chýnově přemístěná do chýnovského kostela Nejsvětější Trojice
  • epitafy Bavora III. ze Strakonic a Přemysla Otakara II.^[3]
• Podlesice (1775) – kamenná socha svatého Jana Nepomuckého^[7]
• Droužkovice (1780) – hlavní oltář a boční oltáře Panny Marie a Krista v kostele svatého Mikuláše
• Dolní Jiřetín (1783) – svatý Mikuláš se dvěma anděly na hlavním oltáři, sochy svatého Vavřince a Floriána v kněžišti, sochy svaté Anny a svatého Antonína v lodi kostela svatého Mikuláše