Jakub Petrozelin

Jakub Petrozelin, též Jakub Petrozelín Kunštátský (1571 Kunštát – 14. října 1633 Vratislav) byl český kazatel, autor náboženských a homiletických spisů a pobělohorský exulant. Studoval na wittenberské univerzitě, kde byl v roce 1592 ordinován. Zprvu byl luterán, později člen Jednoty bratrské.^[1] V Jednotě bratrské byl v užší církevní radě a spravoval českobratrský sbor v Třebíči.^[2] V roce 1629 odešel s rodinou a většinou svých souvěrců do vyhnanství, kde později zemřel při epidemii moru.^[3]

Jakub Petrozelin
Jiná jména	Jakub Petrozelín Kunštátský, též Petrozelinus, Petrozelina
Narození	1571 Kunštát
Úmrtí	14. října 1633 (ve věku 61–62 let) Vratislav
Příčina úmrtí	mor
Povolání	kněz, farář, kazatel, teolog a spisovatel
Nábož. vyznání	Český bratr
Děti	Jakub a Tomáš
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jeho synové Jakub a Tomáš se stali faráři polské Jednoty bratrské.^[1]

Pamětní deska v Třebíči

Hromadný odchod

V době pobělohorské vlastnila panství Třebíč Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Pod její ochranou se v lednu 1621 nacházelo v Třebíči třináct uprchlých farářů, ale protireformace na Moravě nastala až později – mandátem habsburského císaře Ferdinanda II. Štýrského, kterým bylo dne 12. října 1624 vykázáno z Moravy veškeré nekatolické duchovenstvo včetně učitelů. Traduje se, že farář Jakub Petrozelin sloužil veřejnou pobožnost ještě o Velikonocích 1629 v kostele sv. Martina; totéž učinil i farář Vavřinec Justin ve sboru na Jejkově. Před odchodem do exilu sloužili věřící společnou pobožnost venku, při ní se nejen čeští bratři rozloučili s vlastí, do vyhnanství odešla většina protestantů v září 1629.^[4] V místech, kde se exulanti hromadně loučili s vlastí, byla později postavena římskokatolická Kaple svatého Petra a Pavla.^[3]

Dílo (výběr)

• Pax christiana, t. j. Rozjímání napomenutedlné a potěšitedlné o pokoji křesťanském, duchovním i tělesném (vyd. v Praze 1608 u J. Othmara)
• To gest Weyklad Zialmu Dwadcátého třetjho ... včiněný a wydaný: Od Kněze Jakuba Petrozeljna Kunstatského Služebnjka Slowa a Swátosti w Městě Třebiči. Wytisstěno w Starem Městě Pražském w Jmpressy Kněze Giřjho Hanusse L. Leta Páně M. DC. XII. (tj. 1612)
• Spis o bouřkách tělesných i duchovních (Praha, 1616)
• Lazarus redivivus (1617)
• Postilla aneb kázání sumovní... (1613).^[5] Dedikováno výše uvedené Kateřině z Valdštejna.^[1]