Jamesonit

Jamesonit (Haidinger, 1825), chemický vzorec Pb₄FeSb₆S₁₄, je jednoklonný minerál.^[1] Je pojmenován na počest skotského mineraloga Roberta Jamesona (1774-1854).

Jamesonit
Jamesonit z dolu Anita, Huaron, Peru
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Pb4FeSb6S14
Identifikace
Barva	olověná
Vzhled krystalu	dlouze prizmatické
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	2,5
Lesk	kovový
Štěpnost	dokonalá
Vryp	tm. šedý až černý
Hustota	5,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	HNO3, horká HCl,

Původ

Hydrotermální minerál pozdní fáze vznikající za nízkých až středních teplot v Pb–Ag–Zn žilách.

Morfologie

Vzácně vytváří sloupcovité až jehličkovité (podélně rýhované) krystaly dosahující velikosti až 10 cm, časté dvojčatné srůsty podle {100}. Obvykle je celistvý, stébelnatý, radiálně paprsčitý, nejčastěji jehličkovitý, jemně vláknitý až plstnatý.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5 (lze rýpat nehtem), křehký, hustota 5,6g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, lom nerovný.
• Optické vlastnosti: Barva: olověná, časté náběhové barvy. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě šedý až černý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Pb 40,15 %, Fe 2,71 %, Sb 35,39 %, S21,75 %, příměsi Cu, Zn, Ag, Bi (Bi-jamesonit). Před dmuchavkou se taví. Rozpustný v HNO₃ a horké HCl.

Podobné minerály

• berthierit, plagionit, boulagerit

Parageneze

• antimonit, boulagerit, sfalerit

Využití

Jako antimonová a olověná ruda.

Naleziště

Řídce se vyskytující minerál.

• Česko – Kaňk u Kutné Hory, Tisová u Kraslic, Příbram.
• Slovensko – Nižná Slaná, Rožňava, Medzibrod
• Německo – Freiberg, Wolfsberg, Neudorf
• Anglie – Endillion v sloupcovitých masách
• Švédsko – Sala
• Rumunsko
• Rusko – Zapokrovsk, Smirnovsk
• Mexiko – Zacatecas: Noria mina (u Sombrerete) v relativně tlustých krystalech
• a další.