Jan Greifenfels z Pilsenburka

Jan Greifenfels z Pilsenburka OCist. (německy Johann Greifenfels von Pilsenburg, * kolem roku 1598, Plzeň – 8. března 1650, Žďár nad Sázavou) byl český cisterciácký mnich a opat několika klášterů v Čechách a na Moravě a generální vikář a vizitátor české provincie řádu cisterciáků.

Jeho Milost Jan Greifenfels z Pilsenburgu
Cisterciácký řád opat klášterů Velehrad, Žďár nad Sázavou
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Osobní údaje
Datum narození	1596
Místo narození	Plzeň
Datum úmrtí	8. března 1650 (ve věku 53–54 let)
Místo úmrtí	Žďár nad Sázavou
Povolání	katolický kněz, překladatel a mnich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jan Greifenfels, od roku 1627 šlechtic z Pilsenburgu, se narodil v Plzni a vyrůstal ve blízkosti kláštera Porta Coeli v Tišnově, kde byl jeho otec Václav zaměstnán jako tajemník.

Zbraslavský klášter

V roce 1618 vstoupil Jan do Zbraslavského kláštera u Prahy a v roce 1623 se stal knězem. Již v roce 1626 se stal opatem v dceřiném Sedleckém klášteře a v roce 1628 mu byl svěřen opatský úřad ve zpustošeném velehradském klášteře na Moravě. V následujících desetiletích nechal barokně přestavět klášterní budovy a postupně uvedl klášter opět do provozu. Vykupoval zastavené zboží, kupoval nové a šetrně hospodařil. V roce 1630 začala stavba prelatury, konventních budov, kapituly a refektáře.

V letech 1633/34 byl se souhlasem krále Ferdinanda II. také zvolen opatem kláštera na Zbraslavi. V roce 1634 byl jmenován generálním vizitátorem české řádové provincie a z titulu tohoto úřadu byl odpovědný i za osiřelý klášter Osek.

Velehradský klášter

Dobový obraz kláštera ve Žďáru nad Sázavou z roku 1678

V roce 1635 působil v klášteře na Velehradě. Zde v roce 1635 podal u kardinála Ditrichštejna stížnost na majitele napajedelského panství Jana z Rottalu, že berou z klášterního majetku. V roce 1638 chtěl pořídit ještě statek Ořechov, který však o 11 let později z finančních důvodů musel prodat.^[1]

Největším přínosem pro řád Greifenfelse bylo získání od husitských válek zpustošeného kláštera ve Žďáru na Vysočině a jeho obnova v roce 1638, takže jej lze považovat za druhého zakladatele kláštera. Někdejší klášterní budovy odkoupil od Maxmiliána z Ditrichštejna.^[2]

Jím vedené kláštery (Velehrad, Zbraslav, Osek a Žďár) byly během třicetileté války několikrát vypleněny a zpustošeny procházejícími císařskými i švédskými vojsky, takže rekonstrukční práce mohl provádět jen s velkými obtížemi a za vynaložení obrovských finančních prostředků.

Podle opata žďárského kláštera Otty Steinbacha z Kranichštejna byl 13. června 1642 klášter vydrancován Švédy, a když se jej chystali zapálit, byli zahnáni městskou milicí. Poté mniši klášter opustili a ukryli se v lesích u Žákovy hory, kde sloužili bohoslužby.^[3]

Opat Jan Greifenfels z Pilsenburka zemřel dne 8. března 1650 ve Žďáru nad Sázavou a byl pohřben v tamním klášterním kostele. Kronikáři chválí především jeho ušlechtilé ctnosti a jeho zápal pro konání dobrého.

Na uprázdněný opatský stolec po roce 1650 usedl Jakob Martini ze Zbraslavského kláštera.