Jan Husták
právník, vládní rada československých státních drah, funkcionář Sokola, protinacistický odbojář, vězeň nacismu (1892 - 1962) From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Husták (17. října 1892 Komňa - 20. října 1962, Říčany u Prahy) byl právník, vládní rada (po druhé světové válce náměstek ředitele) československých státních drah a funkcionář Sokola (ČOS). Za protektorátu se zapojil do II. odboje, byl zatčen v rámci Akce Sokol a po druhé světové válce na podzim 1948 vyloučen z ČOS.
_Civilni.png)
Remove ads
Život
Jan Husták se narodil 17. října 1892 v obci Komňa v okrese Uherské Hradiště. Po absolvování středoškolských studií na gymnáziu v Olomouci zahájil ve školním roce 1913/1914 studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1][2] Po vypuknutí první světové války byl v roce 1914 nucen nastoupit do vojenské služby a následně jej armáda odeslala bojovat do Polska, Haliče, Karpat a na italskou frontu.[1] Po skončení první světové války pracoval jako výpravčí a přednosta stanice na tehdejší česko-německé hranici ve stanici Mittelwalde (Mezilesí, dnes: Międzylesie, Polsko).[1] Vysokoškolská studia, přerušená účastí v první světové válce, dokončil Jan Husták v roce 1921 (titul JUDr.).[2]
V roce 1928 odešel JUDr. Jan Husták pracovně do Prahy, aby zde zastával funkci vládního rady Československých státních drah[3] na ředitelství drah (spadalo pod ministerstvo železnic).[1] Nedlouho poté se spolu se svojí rodinou přestěhoval do Říčan u Prahy.[1]
V Československé obci sokolské (ČOS) zastával funkci vzdělavatele Sokola Radošovice,[3] od roku 1937 byl prvním náměstkem starosty (místostarostou) Sokolské župy Středočeské Jana Podlipného a byl též členem předsednictva ČOS.[1][3]
Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) se zapojil do domácího sokolského protiněmeckého odboje.[3] V rámci rozsáhlé hromadné protisokolské zatýkací Akce Sokol, kterou inicioval Reinhard Heydrich a která se uskutečnila v noci ze 7. na 8. říjen 1941, byl zatčen.[1][1] Po zatčení (8. října 1941) byl až do 14. ledna 1942 držen v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[4] Dne 15. ledna 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi.[4] Tady byl vězněn až do 2. června 1942, kdy byl (jako jeden z mála českých sokolských činovníků zde vězněných) propuštěn na svobodu.[4][3][1] Do vlasti se vrátil koncem roku 1942.[1]
- Vězeňská identifikační trojfotografie Jana Hustáka (vězeň číslo 25 622) v Osvětimi
_Vezenske_A.png)
_Vezenske_B.png)
_Vezenske_C.png)
Po skončení druhé světové války pracoval nějaký čas v Hospodářském družstvu v Říčanech[1] a byl zvolen do říčanského revolučního národního výboru.[1] Později navázal na svoji předchozí pracovní kariéru a stal se náměstkem ředitele Československých státních drah.[3] Během svého působení na ředitelství pražských drah pomáhal například organizačně zajišťovat odvoz cvičenců na XI. všesokolský slet (konal se od 19. do 27. června 1948) a k výročí úmrtí T. G. Masaryka (Masyryk zemřel 14. září 1937) organizoval přímé vlaky z Říčan do Lán.[1] JUDr. Jan Husták se po skončení druhé světové války opět chopil práce v sokolské organizaci. Do roku 1947 byl členem předsednictva ČOS, dle vykonával funkci předsedy dopravního odboru ČOS a byl členem uměleckého odboru ČOS.[3] Mimoto byl i důvěrníkem Sokolských žup Komenského, Pražské–Scheinerovy a Dr. Jindry Vaníčka.[3] Po komunistickém „vítězném“ únoru 1948 byl rozhodnutím takzvaného sokolského akčního výboru[p. 1] v říjnu 1948 vyloučen ze sokolské organizace.[3]
JUDr. Jan Husták zemřel 20. října 1962 v Říčanech u Prahy ve věku 70 let.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads