Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský

Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
anhaltsko-desavský kníže
Portrét Jana Jiřího II., Adriaen Hanneman, 1666
Doba vlády	1660 – 1693
Narození	17. listopadu 1627 Dessau
Úmrtí	7. srpna 1693 (ve věku 65 let) Berlín
Manželka	Henrietta Kateřina Oranžská
Potomci	Amálie Ludovika Anhaltsko-Desavská Henrietta Amálie Nasavsko-Desavská Fridrich Kazimír Anhaltsko-Desavský Alžběta Albertina Anhaltsko-Desavská Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská Luisa Žofie Anhaltsko-Desavská Marie Eleonora Anhaltsko-Desavská Henrietta Anežka Anhaltsko-Desavská Leopold I. Anhaltsko-Desavský Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Rod	Askánci
Otec	Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
Matka	Anežka Hesensko-Kasselská
Příbuzní	Luisa Anhaltsko-Desavská (sestra) Luisa Henrietta Nasavská (švagrová) Jiří Albrecht Sasko-Weissenfelský^[1], Bedřich Jindřich Sasko-Weissenfelský^[1], Jan August Sasko-Weissenfelský^[1], Jan August II. Sasko-Weissenfelský^[1] a Henrieta Marie Sasko-Weissenfelská^[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Původ

Jan Jiří se narodil 17. listopadu 1627 v Dessau jako druhorozený (ale jediný přeživší) syn anhaltsko-desavského knížete Jana Kazimíra a jeho první manželky Anežky, dcery lankraběte Mořice Hesensko-Kasselského.

Manželství

9. září 1659 se jednatřicetiletý Jan Jiří v Groningenu oženil s o deset let mladší Henriettou Kateřinou, dcerou oranžského knížete Frederika Hendrika. Manželství bylo šťastné a někteří dokonce tvrdili, že šlo o manželství z lásky. Pár měl deset dětí.

Vláda

Po smrti svého otce 15. září 1660 převzal Jan Jiří vládu nad Anhaltsko-Desavskem. Zdědil také rodinné nároky na Aschersleben, který mělo od roku 1648 pod kontrolou Braniborsko-Prusko.

Jan Jiří udělal svou vojenskou kariéru ve službách pruské armády: kurfiřt Fridrich Vilém ho v roce 1670 jmenoval Generalfeldmarschallem. Poté, co Francie vpadla do klevského vévodství Fridricha Viléma, sjednal Jan Jiří v červnu 1672 ve Vídni smlouvu mezi císařem Leopoldem I. a Fridrichem Vilémem, kterou se každý z nich zavázal poskytnout 12 000 vojáků k udržení hranic vestfálského míru tváří v tvář francouzské agresi. Jan Jiří byl vybrán, aby vedl převážně neúspěšné tažení, což vedlo maršála Georga von Derfflingera k dočasné protestní rezignaci.

Během tažení proti Francouzům o kontrolu nad Alsakem v roce 1674 většina armády Fridricha Viléma odešla do zimních ubikací ve franckém Schweinfurtu. Jako místodržitel velel Jan Jiří vojákům zůstávajících v Braniborsku. Francouzský král Ludvík XIV. přesvědčil švédského krále Karla XI. k invazi do Braniborska; poté, co rozprášili malé vojsko Jana Jiřího, odešla švédská vojska také do zimních ubikací. Desavský kníže se v roce 1675 zúčastnil odvetného tažení Fridricha Viléma, které vyústilo v bitvu u Fehrbellinu.

V roce 1683 odcestoval Jan Jiří do Pasova, zdánlivě s císařem Leopoldem diskutovat o braniborském zapojení do osmanských válek, jeho hlavním cílem však bylo radit proti další francouzské válce. Kníže znovu potvrdil spojenectví Braniborska s Rakouskem.

Kníže Jan Jiří zemřel 7. srpna 1693 ve věku 65 let v Berlíně. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Leopold.

Remove ads

Potomci

S manželkou Henriettou Kateřinou měl Jan Jiří deset dětí, z nichž se šest dožilo dospělosti:

1. Amálie Ludvika (7. 9. 1660 Berlín – 12. 11. 1660 Dessau)^[2]
2. Henrietta Amálie (4. 1. 1662 Berlín – 28. 1. 1662 tamtéž)^[3]
3. Fridrich Kazimír (8. 11. 1663 Berlín – 27. 5. 1665 tamtéž)^[4]
4. Alžběta Albertina (1. 5. 1665 Berlín – 5. 10. 1706 Dessau), manž. 1686 Jindřich Sasko-Weissenfelský (29. 9. 1657 Halle – 16. 2. 1728 Barby)^[5]
5. Henrietta Amálie (26. 8. 1666 Kleve – 18. 4. 1726 Diez), manž. 1683 kníže Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský (18. 1. 1657 Haag – 25. 3. 1696 Leeuwarden)^[5]^[6]
6. Luisa Žofie (15. 9. 1667 Dessau – 18. 4. 1678 tamtéž)^[7]
7. Marie Eleonora (14. 3. 1671 Dessau – 18. 5. 1756 tamtéž), manž. 1687 Jan Jiří Radziwiłł (10. 3. 1668 Biała Podlaska – 3. 1. 1689 tamtéž)^[8]
8. Henrietta Anežka (9. 9. 1674 Dessau – 18. 1. 1729 tamtéž), svobodná a bezdětná^[9]
9. Leopold I. (3. 7. 1676 Dessau – 7. 4. 1747 tamtéž), kníže anhaltsko-desavský od roku 1693 až do své smrti, manž. (morganatické) 1698 Anna Luisa Föhsová (22. 3. 1677 Dessau – 5. 2. 1745 tamtéž)^[10]^[11]
10. Jana Šarlota (6. 4. 1682 Dessau – 31. 3. 1750 Herford), manž. 1699 Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský (19. 5. 1669 Königsberg – 19. 12. 1711 Schwedt)^[5]

Remove ads

Vývod z předků