Jan Josef z Vrtby

Jan Josef starší z Vrtby (německy Johann Joseph der Ältere von Wrtby, 1669 – 14. září 1734),^[1][2] psal se: Wrtba, z Wrtby, byl český šlechtic, hrabě, rytíř Řádu Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí Království českého a mecenáš umění.^[3]

Jan Josef hrabě z Vrtby
Portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1712 – 1734
Panovník	Karel VI.
Nástupce	Jan Arnošt Schaffgotsch
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci: 1705 – 1712
Panovník	Josef I., Karel VI.
Předchůdce	František Karel Přehořovský z Kvasejovic
Nástupce	Jan Arnošt Schaffgotsch
Dědičný pokladník Českého království
Ve funkci: 1723 – 14. září 1734
Panovník	Karel VI.
Předchůdce	úřad ustanovil Karel VI. před korunovací v roce 1723
Narození	1669
Úmrtí	14. září 1737 (ve věku 67–68 let) nebo 14. srpna 1734 (ve věku 64–65 let)
Národnost	Čech
Choť	Zuzana Antonie z Heissensteina
Rodiče	Jan František z Vrtby Barbora Kokořovská z Kokořova
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1721 rakouský Řád zlatého rouna (č. 650)
Commons	Jan Josef z Vrtby
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jan Josef hrabě z Vrtby se narodil roku 1669 jako člen šlechtického rodu pánů z Vrby, vnuk královského hofmistra Sezimy Jana z Vrtby. Jeho rodiči byli Jan František z Vrtby a jeho manželka Barbora rozená Kokořovská z Kokořova.^[1]

V  roce 1690 se oženil se svou sestřenicí Zuzanou Antonií Heussenstammovou, hraběnkou z Heissensteinu dcerou Marie Františky z Vrtby. Svatba se konala na Bezdězu a nevěsta do manželství přinesla značný pozemkový majetek. Kvůli blízkému příbuzenskému vztahu bylo ke svatbě třeba papežského dispensu, což dokazuje nakolik Jan Josef o manželství stál (to ale nemusí znamenat, že stál také o nevěstu). Manželství zůstalo bezdětné a hrabě z Vrtby se po smrti své ženy 11. února 1715 už znovu neoženil, ačkoli mu bylo teprve 46 let a byl bezdětný. Nelze tedy vyloučit, že svou manželku opravdu miloval. Po její smrti nacházel útěchu zejména v umění, oblíbil si zvláště operu. Stal se mecenášem architektů, sochařů, malířů a hudebníků. Mezi umělce, které podporoval, patřil i benátský hudební skladatel Antonio Vivaldi.^[3] Zámek Konopiště, který koupil roku 1716, kvůli své bezdětnosti odkázal synovi svého bratra Františku Václavovi z Vrtby.^[4]

Vrtbovská zahrada, fundace Jana Josefa z Vrtby

Jan Josef z Vrtby byl od roku 1712 nejvyšším purkrabím Pražského hradu^[1][2], roku 1721 obdržel nejvyšší habsburské vyznamenání, když byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, byl prezidentem apelačního soudu a roku 1723 získal úřad dědičného pokladníka Českého království. Ve své době byl nejmocnějším mužem Českého království.

Ke zděděné části obce Horní Nusle přikoupil Nusle Dolní a na místě dnešního náměstí Bratří Synků a nuselské ulice Na Zámecké vystavěl jednopatrový zámek, který byl zbořen na konci 19. století. Z jeho popudu byl poblíž založen i dosud stojící Nuselský pivovar.

Ihned po jmenování do čela české politické reprezentace roku 1712, zahájil velkorysou přestavbu rodového paláce na pražské Malé Straně spojenou především s výstavbou přilehlé zahrady na úpatí Petřína, dnes známou jako Vrtbovská zahrada. Hrabě realizací pověřil jedny z nejlepších českých umělců své doby, především architekta Františka Maxmiliána Kaňku, sochaře Matyáše Bernarda Brauna a malíře Václava Vavřince Reinera.^[1] Stavební práce v zahradě byl dokončeny k roku 1720, malířská a sochařská výzdoba byla doplňována v následujících letech a snad byla hotová k příležitosti korunovace Karla VI. českým králem.^[3]

Hrabě Jan Josef byl také donátorem 2. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.

Zemřel 14. září (nebo 14. srpna^[5]) roku 1734.