Jan Souček (novinář)
český novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Souček (* 27. června 1974 Brno) je český novinář, píárista, právník a manažer. V letech 2014 až 2023 zastával pozici ředitele Televizního studia Brno a v letech 2023 až 2025 byl generálním ředitelem České televize.
.jpg)
Remove ads
Životopis
Narodil se 27. června 1974 v Brně. V letech 1988–1992 studoval na gymnáziu Elgartova v Brně, v roce 1997 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.[1] Po ukončení vysoké školy krátce nastoupil do pozice advokátního koncipienta.[1] Od roku 1994 působil jako redaktor, moderátor, editor a šéfredaktor ve zpravodajství elektronických médií (TV Nova, Rádio Krokodýl, Rádio Alfa, Český rozhlas, Česká televize). V letech 2002–2007 pak zastával manažerské pozice v oblasti public relations.
Od roku 2007 trvale pracuje pro Českou televizi (moderátor, dramaturg, šéfdramaturg). V červnu roku 2014 byl zvolen Radou České televize do pozice ředitele brněnského studia České televize. V letech 2014–2016 koordinoval výstavbu nového televizního studia v Brně-Líšni,[1] které bylo zprovozněno v říjnu 2016.[2]
V letech 2010–2019 přednášel na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU).[3] Do roku 2024 byl členem Programové rady bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Mediální studia a žurnalistika Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU.[4]
Generální ředitel ČT
V červnu 2023 kandidoval na funkci generálního ředitele České televize. Ve volbě postoupil s osmi hlasy z patnácti možných do druhého kola. To následně vyhrál, když poměrem 11 : 4 hlasům porazil předchozího ředitele Petra Dvořáka.[5]
Konflikt s Václavem Moravcem
Na podzim 2023 se dostal do střetu s moderátorem nedělních politických debat na ČT Václavem Moravcem. Spor odstartovala stížnost Institutu Václava Klause na rozhovor, který Moravec koncem září 2023 poskytl slovenskému Denníku N. V rozhovoru mimo jiné zaznělo: „Václav Klaus potřebuje zlegitimizovat, že byl gubernátorem Vladimira Putina v České republice.“ Souček se opakovaně obrátil na Etický panel ČT, ten se ale v obou případech Moravce zastal.[6][7]
Jmenování vedoucího sekretariátu
Od listopadu 2023 jmenoval vedoucím svého sekretariátu bývalého pražského primátora za ODS Igora Němce.[8] Výběr vyvolal pozornost, protože Němec má vazby na bývalého předsedu a stávajícího místopředsedu Rady ČT Pavla Matochu. Němec se také proslavil výrokem „Situace je nadmíru výtečná“ uprostřed katastrofálních povodní v Praze v roce 2002.[9]
Němec dále v minulosti vystoupil na akci protizápadních politiků a aktivistů a v roce 2020 v dezinformačním internetovém rádiu obvinil média včetně České televize, že zbytečně straší pandemií nemoci covid-19, a vymezil se mimo jiné proti EU a NATO. Souček se distancoval od „osobních názorů“ ředitele své kanceláře a prohlásil, že si s ním o jeho výrocích promluví.[10] Dne 27. srpna 2024 Souček oznámil, že Igora Němce propouští z důvodu názorového rozchodu. K tomuto rozhodnutí mohla přistět i Němcova účast na Vlasteneckém setkání na zámku Příčovy, srazu spojovaném s dezinformátory, který navštívil předešlý víkend.[11][12]
Rezignace všech členů etického panelu ČT
Všech pět členů etického panelu ČT rezignovalo na svou funkci, které Součkovi sdělili v dopise, ve kterém uvedli: „Naše představy o poslání Etického panelu ČT se významně odlišují od názoru, který na účet tohoto grémia máte Vy. Vzhledem k tomu, že bychom nebyli schopni vyhovět požadavkům, jež na tento panel kladete, rozhodli jsme se na členství v Etickém panelu ČT k 31. březnu rezignovat." Členy panelu byli Richard Hindls, Václav Pačes, Nikolaj Savický, Petr Holubec a Petr Brod. Podle serveru Novinky.cz členové panelu rezignovali kvůli sporům se Součkem, které se týkaly moderátora Václava Moravce a reportéra domácí redakce Jiřího Hynka.[13]
Konec pořadu 168 hodin
Dne 25. července 2024 vydala ČT tiskovou zprávu, kde uvedla, že publicistický pořad 168 hodin končí.[14] Na nezařazení pořadu do podzimního schématu dohodl generální ředitel ČT Jan Souček s vedením divize Zpravodajství a publicistiky a divize Programu.[15] Důvodem měly být nedávné události (advokátka Lucie Hrdá na síti X zveřejnila závěry vyšetřovací komise k případu Marka Wollnera a žádala ověření pravosti dokumentu managmentem České televize),[16] spory uvnitř redakce a opakované porušení závazných pravidel kodexu České televize, jako neposkytnutí dostatečného prostoru oponentním stranám reportáží pořadu.[17][18]
Na mimořádné schůzi Rady ČT Souček uvedl, že zrušení 168 hodin souviselo hlavně s komunikací Nory Fridrichové v médiích. Fridrichovou obvinil z poškození dobrého jména televize. Nevysvětlil však, proč ruší celý pořad a byla mu vyčtena osobní angažovanost a proměnlivost v argumentech.[19]
Z televizních programů pak vyplynulo, že pořad 168 hodin ve vysílacím čase od začátku září nahradí seriál Strážmistr Topinka,[20] následně (nejpozději od ledna 2025) mají být podle Součka uvedeny v dlouholetém vysílacím čase zrušeného týdeníku nové publicistické a investigativní pořady.[21] Následně byl Noře Fridrichové ke dni 31. srpna 2024 ukončen pracovní poměr v ČT po oboustranné dohodě.[22]
Charta pracovníka ČT
Ředitel Jan Souček byl kritizován kvůli svému plánu vydat tzv. Chartu pracovníka ČT,[23][24][25][26] kterou představil na interním setkání se zaměstnanci konaného 11. listopadu 2024. Dokument má řešit otázky vystupování „pracovníků“ České televize na veřejnosti či střetu zájmů. Zaměstnancům a externím spolupracovníkům ČT se však nelíbila příliš obecná forma jakou jsou ustanovení v chartě formulované.
Charta například stanovuje, že informace o České televizi mohou podávat pouze osoby, které jsou členy nejužšího vedení České televize a vystupovat na různých akcích smějí novináři pouze se svolením. Charta zaměstnance varuje také před vystupováním na sociálních sítích.[26]
Dle mediálního experta Aleše Rozehnala je stanovení podmínky, že informace o České televizi mohou podávat pouze osoby, které jsou členy nejužšího vedení ČT, proti svobodě projevu.[24][25] Jan Souček se proti námitkám vyjádřil, že není běžné, aby se podobné dokumenty se zaměstnanci konzultovaly, uvedl že: „Interní normy nevznikají plebiscitem, to je zodpovědnost managementu. Jako nedává smysl hlasovat v referendu o daních, tak nedává smysl hlasovat v referendu o interních normách.“ Mluvčí ČT pro média sdělila, že dokument není hotový a Česká televize jej nebude komentovat.[24][26] Nová pravidla nakonec po období konzultací vydal Souček jako tzv. „Standardy ČT“ formou rozhodnutí generálního ředitele v lednu 2025.[27]
Výtka od Rady ČT
Rada ČT na jednání 12. března 2025 udělila Součkovi výtku za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Souček výtky během jednání Rady ČT odmítl.[28] Výtka v případě odstupného se týkala případu odcházejícího zaměstnance, který ve zkušební lhůtě po čtyřech odpracovaných měsících dostal odměnu ve výši 2,5 násobku mzdy a přiznání šesti platů v rámci konkurenční doložky manažerovi, který odešel po šesti měsících.
Dále rada Součkovi vytkla nadbytečné znepřístupňování částí smluv a objednávek uzavřených ČT nad rámec ochrany jejích legitimních obchodních zájmů. Souček na to reagoval, že pravidla pro začerňování pasáží ve smlouvách nechal upravit na základě výsledků interního auditu a následně je měla posuzovat dozorčí komise.
Třetí výtka za vystupování v médiích formou, která podle nich poškozuje dobré jméno ČT se týkala zejména komunikace Součka v médiích ohledně přijímání mediální novely, která mimo jiné zvyšuje televizní poplatek. Souček mimo jiné v médiích říkal, že pokud se poplatky nezvýší, stáhne televize počet kanálů na tři.[29][30][31][32] Rada ČT následně rozhodla, že Součkovi bude udělena pouze desetina možné odměny za rok 2024.[33]
Odvolání
Dne 6. května 2025 byl Souček Radou ČT odvolán z funkce generálního ředitele ČT, s platností k 7. květnu. V tajném hlasování bylo pro odvolání 15 ze 17 radních a 2 byli proti. K odvolání byla potřeba dvoutřetinová většina všech hlasů, znamenající 12 radních.[34] Server Aktuálně.cz s ohledem na průběh jednání a na předešlá hlasování spekuloval, že pro odvolání nehlasovali Petr Šafařík a Ladislav Mrklas.[35]
Do zvolení nového generálního ředitele dočasně vedl ČT jeho statutární zástupce Michal Fila, ředitel divize Korporátní služby.[35][34][36]
Pracovní poměr v České televizi ukončil dohodou k 30. červnu 2025. Odstupné nedostal, ale byla uplatněna konkurenční doložka, kterou měl ve smlouvě (12 platů, tedy téměř 3,5 milionu Kč).[37]
Ve funkci ho 1. července 2025 nahradil Hynek Chudárek.[38] Téhož dne Souček podal žalobu na Radu ČT s tím, že své odvolání považuje za nezákonné.[39] Souček také podal žádost o doplacení roční odměny 1 326 400 Kč za rok 2024. Svou žádost o doplacení odměny podpořil předžalobní výzvou. Argumentoval, že není platné rozhodnutí rady, protože podle něj nedodržela zákonné a smluvní postupy. Ředitel Chudárek na zasedání Rady ČT 16. července 2025 uvedl, že Součkovu žádost na doporučení právního úseku zamítl.[40]
Remove ads
Osobní život
Jan Souček se přihlásil k homosexuální orientaci.[41] K březnu 2024 udržoval 15letý vztah s partnerem téhož věku, Janem Tomíčkem, konzervátorem a uměleckým restaurátorem.[42][43]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads