Jan Tristan z Nevers
hrabě z Nevers From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jan Tristan z Nevers (francouzsky Jean Tristan de France, 8. dubna 1250 Damietta – 3. srpna 1270) byl hrabě z Nevers a z Valois z dynastie Kapetovců a účastník dvou křížových výprav po boku svého otce francouzského krále Ludvíka IX.
Remove ads
Život v době křížových výprav

V čase Janova narození jeho rodiče pobývali na kruciátě ve Svaté zemi a těhotná královna Markéta hájila s malou posádkou křižáky dobyté město Damietta v deltě Nilu. Ludvík IX. byl tou dobou již nemocný[2] a v zajetí nevěřících. Královna se o manželově zajetí dozvěděla tři dny před porodem a v obavě před hrozícím zajetím donutila svého osobního strážce ke slibu, že pokud do města dorazí muslimové, setne jí raději hlavu. [3] 8. dubna porodila syna Jana a na znamení velké bolesti, kterou prožívala nad manželovým zajetím se mu začalo říkat Tristan.[4] Král nakonec ze zajetí vyvázl díky vydání Damietty a zaplacení obrovského výkupného.[5] Namísto návratu do Francie však pln výčitek svědomí za neúspěch tažení přesunul svou základnu do Sýrie a veškeré své úsilí napjal k zlepšení vojenského postavení Svaté země a financování stavby hradeb okolo křesťanských měst.[6] Královna zůstala po manželově boku a ve Svaté zemi mu povila další dva potomky.[pozn. 1]Čtyřletý pobyt[6] královského páru byl nečekaně zkrácen úmrtím královny matky, jež v dobu Ludvíkovy nepřítomnosti spravovala království. 17. července 1254 se rodina vrátila do Paříže.[8]
Od června 1258 byl osmiletý Jan Tristan zasnouben se svou vrstevnicí Jolandou, dcerou Oda Burgundského. Svatba se konala v červnu 1265.[9] Po tchánově skonu se společně s Jolandou snažil získat část rozsáhlého dědictví.[pozn. 2] V březnu 1268 dostal od otce titul hraběte z Valois a Crépy.[7]
Ludvík IX. se roku 1267[11] i přes své chatrné zdraví[6] rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,[11] ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.[12] 2. července 1270 se výprava vydala nikoli do Svaté země, ale do Tunisu, kde Ludvík doufal na pravou víru obrátit tamního sultána a ani nevyčkal slibovaných posil. 24. července dobyli křižáci Kartágo, ale většímu úspěchu se postavila do cesty epidemie.[6] Onemocněl i Jan[13] a ve velmi krátké době zemřel. Do hrobu jej následoval i otec a při zpáteční cestě do vlasti také velká část zúčastněných příbuzných.[12] Janovy ostatky byly dopraveny do Francie a pohřbeny v Saint-Denis.[7] Hrabství Valois se vrátilo francouzské koruně.
Remove ads
Vývod z předků
Ludvík VII. Francouzský | ||||||||||||
Filip II. Francouzský | ||||||||||||
Adéla ze Champagne | ||||||||||||
Ludvík VIII. Francouzský | ||||||||||||
Balduin V. Henegavský | ||||||||||||
Alžběta Henegavská | ||||||||||||
Markéta I. Flanderská | ||||||||||||
Ludvík IX. Francouzský | ||||||||||||
Sancho III. Kastilský | ||||||||||||
Alfons VIII. Kastilský | ||||||||||||
Blanka Navarrská | ||||||||||||
Blanka Kastilská | ||||||||||||
Jindřich II. Plantagenet | ||||||||||||
Eleonora Anglická | ||||||||||||
Eleonora Akvitánská | ||||||||||||
Jan Tristan | ||||||||||||
Alfons VII. Kastilský | ||||||||||||
Alfons II. Provensálský | ||||||||||||
Sancha Kastilská | ||||||||||||
Ramon Berenguer IV. Provensálský | ||||||||||||
Renier ze Sabranu | ||||||||||||
Garsenda ze Sabranu | ||||||||||||
Garsenda z Forcalquier | ||||||||||||
Markéta Provensálská | ||||||||||||
Humbert III. Savojský | ||||||||||||
Tomáš I. Savojský | ||||||||||||
Beatrix z Viennois | ||||||||||||
Beatrix Savojská | ||||||||||||
Vilém I. ze Ženevy | ||||||||||||
Markéta ze Ženevy | ||||||||||||
Beatrix z Faucigny | ||||||||||||
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads