Jaromír Skřivánek

Jaromír Skřivánek (10. října 1923 Praha – 4. května 2010 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel, básník, překladatel a cestovatel.

Jaromír Skřivánek
Narození	10. října 1923 Praha, Čakovice Československo Československo
Úmrtí	4. května 2010 (ve věku 86 let) Praha, Čakovice Česko Česko
Povolání	malíř, spisovatel, překladatel, básník, světoběžník, ilustrátor a grafik
Podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se a celý život prožil v Čakovicích.^[1] V letech 1939–42 studoval na uměleckoprůmyslové škole grafické, později na grafické škole v Praze, v roce 1982 byl na studijním pobytu v Anglii na West Surrey College of Art. Hodně cestoval nejen po Evropě, ale hlavně po Indii a Srí Lance, které byly hlavním předmětem jeho zájmu (soukromě studoval kromě jiných jazyků také hindštinu v Orientálním ústavu ČSAV u prof. V. Pořízky). Celý život studoval indickou kulturu, zejména filozofii a náboženství, především buddhismus. Indii je také věnována většina jeho obrazů, kreseb, knih, překladů i úvah. Úspěšně tak navázal na přední české malíře tvořící v Indii, Otakara Nejedlého a Jaromíra Hněvkovského. J. Skřivánek byl členem výtvarného spolku Marold (od 1951), spoluzakladatelem Skupiny Máj 57 (1957)^[2], členem Svazu československých výtvarných umělců (od 1959), Sdružení pražských malířů (od 1990) a Asociace volných grafiků (od 1990). Měl 45 samostatných výstav v České republice i v zahraničí, především v Indii, účastnil se také řady kolektivních výstav (např. se Skupinou Máj 57 a Sdružením pražských malířů). Jeho obrazy jsou kromě českých galerií (včetně Národní galerie) i ve Velké Británii, USA a Indii.^[3]

Dílo

Obrazy^[4]

• Ležící akt dívky s pohledem na přístav lodí (1956)
• Tajemství hmoty (1962)
• Džinistický chrám v Ránakpúru (1968)
• Šiva Trimurtí (1976)
• Buddha Majtréja (1976)
• Údolí Kulu v Himálaji (1984)
• Zádušní chrám faraona Sétiho (1987)
• Přístav v Bombaji (1988)
• Interiér džinistického chrámu (1997)
• Sfinga v Gíze (2005)
• Pálitána, chrám v oblacích (2005)

Grafické listy^[5]

• Pálitána (1994)
• Dům pro básníka (1995)
• Labyrint osudu (1996)

Knihy^[6]

• Za krásami Indie, l. vyd. Panorama, 1976, 2. vyd. Albatros, 1988
• Strom života, bibliofilské vydání poezie, Lyra pragensis, 1988
• Kouzelný hadí kámen, Knižní klub, 1998
• Londýn a řeka Temže, Onyx, 2000
• Život jako zázrak, Onyx, 2001
• Šlechtictví ducha, Onyx, 2003
• Ve stínu Buddhova stromu, Knižní klub, 2004
• Bludiště touhy, Onyx, 2005

Ilustrace

• Nala a Damajanti, Lyra pragensis, 1977
• Bhagavadgíta, Lyra pragensis, 1989
• Mahabharata (Artia, vydání v angličtině, němčině a francouzštině), 1992
• Mahábhárata (české vydání) Albatros, 1988
• A. David-Neelová: Mipam, lama s paterou moudrostí, Odeon, 1990
• Nangsa Obum: Mystérium, Unitaria, 1993

Nejvýznamnější překlady

• Pataňdžali: Aforismy o józe (včetně ilustrací), Unitaria, 1993
• P. Tarallo: Asie - Poklady Dálného východu, Slovart, 1998

Citát

Tvůrčí umění je zrcadlením vášnivé lásky k životu. Je touhou po něčem, co nás přesahuje, co je mimo nás, ale co chceme pro sebe a pro druhé, pro svět, zpřítomnit. Vnitřní diktát nutící člověka, aby proměnil ve hmotu něco, co je nehmotné, co ho hřeje, povznáší i drtí. I bolest. Co nejsilněji hýbe člověkem.