Jaroslav Benda

Jaroslav Benda (27. dubna 1882, Praha^[1] – 12. ledna 1970, Praha) byl český malíř, grafik, redaktor, pedagog, autor poštovních známek, plakátů, monumentálních výzdob. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky.

malíř Jaroslav Benda

Jaroslav Benda
malíř Jaroslav Benda
Narození	27. dubna 1882 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. ledna 1970 (ve věku 87 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, učitel, grafik, typograf, ilustrátor, redaktor a exlibrista
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině pražského kovolitce a část mládí strávil v Kutné Hoře. Již v dětství se naučil vázat knihy. Absolvoval Akademické gymnázium v Praze (latina a řečtina, řecké a římské reálie, mytologie, poezie, sochařství a architektura). Během studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Arnošta Hofbauera (1901–1904) si jeho nadání všimli V.V. Štech, Jan Preisler a architekt Jan Kotěra. Ten mu zprostředkoval první zakázku u nakladatele Jana Laichtera a Benda s ním pak spolupracoval následujících 60 let. Na jaře 1904 přestoupil Benda na Akademii výtvarných umění, kde byli jeho spolužáky Bohumil Kubišta, Vincenc Beneš, Emil Filla, Zdeněk Kratochvíl, Václav Špála a Antonín Procházka a Vratislav H. Brunner.

Díky zakázce pro SVU Mánes se stal členem výboru, později jednatelem spolku. Od roku 1920 byl profesorem na UMPRUM. V letech 1926–1928 byl pak jejím rektorem. K jeho žákům patřili například: Zdenek Seydl, Jaroslav Šváb, Antonín Strnadel a Jiří Trnka.

V letech 1908-1949 byl členem SVU Mánes, členem SČUG Hollar.

Ocenění

• 1921 Výroční cena ČAVU
• 1925 Grand Prix za knižní grafiku na mezinárodní výstavě v Paříži
• 1927 čestný člen Deutsche Buchkünstler, Lipsko
• 1937 Řád Oranje-Nassau za práce v Naardenu
• 1962 Zasloužilý umělec

Dílo

Verzálky romany s jednostrannými serify. Monotype Corporation, Surrey (1935).

Navrhoval grafická řešení knih i celých edic pro přední české nakladatele Jana Laichtera, Jana Štence, Kamillu Neumannovou a nakladatelství Komenium, Kalich, Kmen, Sfinx, Kryl a Scotti (Nový Jičín), F. Obzina (Vyškov) aj. Věnoval se psaní odborných textů, publikována byla např. Jeho učebnice Písmo a nápis (1931). V letech 1907–1912 byl redaktorem časopisu Světozor. Společně s V. H. Brunnerem, H. Johnovou a M. Teinitzerovou, patří mezi zakladatele Artělu (1908).

V letech 1914–1916 navrhl plakáty pro členské výstavy SVU Mánes. Je autorem mozaiky v budově bývalého ministerstva pošt (1931), v knihovně ČVUT (1932) aj. Společně s Otakarem Španielem vytvořil rektorské řetězy pro univerzitu v Bratislavě (1923) a pro brněnskou Masarykovu univerzitu (1935). Navrhoval českosloven­ské poštovní známky^[2] a bankovky.

Vytvořil dřevorytové ilustrace k Máchovu Máji a později jako ilustrátor spolupracoval s Josefem Florianem na jeho edici Dobré dílo. Jeho volná tvorba zahrnuje dřevoryty, lepty a litografie.

Bendova písma (romana, italika) byla realizována pouze v podobě návrhů (návrh antikvy Betu byl digitálně interpretován Američanem Donaldem Partykou, 2012).

Významnou realizací je výzdoba pohřební kaple Jana Amose Komenského v holandském Naardenu (vrstvená a leptaná skla, 1935–1937).

• 
  Kaple Comenius – Mauzoleum Comenius: Interiér, přehled kaple se skupinou se sedmi skleněnými tabulemi
• 
  Kaple Comenius – Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)
• 
  Kaple Comenius – Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)
• 
  Kaple Comenius – Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)

Autorství

• Písmo a nápis, Příručka pro písmomalíře, Berlín 1931
• O letech práce a přátelství, Památník národního písemnictví, Praha 1962
• Léta s umělci, 230 s., Orbis Praha 1969
• poštovní známky
• bankovka 5 Kč
• československé dukáty (1923–1939, spolu s Otakarem Španielem)
• mozaiky (např. v budově bývalého ministerstva pošt v Praze, 1931)
• leptaná vrstvená skla, (pohřební kaple J.A.Komenského v Naardenu, Nizozemsko, 1935–1937)
• rektorské řetězy pro Univerzitu Komenského v Bratislavě (1923)
• rektorské řetězy pro Masarykovu univerzitu v Brně (spolu s Otakarem Španielem, 1935)

Podílel se na vzniku českého kresleného filmu ve filmovém studiu Zlín a v Praze.