Jaroslav Hlava

Jaroslav Hlava (7. května 1855, Dolní Kralovice^[1] – 31. října 1924, Praha^[2]) byl český patologický anatom.

Prof. MUDr. Jaroslav Hlava
Jaroslav Hlava
Narození	7. května 1855 Dolní Kralovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. října 1924 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	lékař, pedagog, patolog, anatom, učitel a politik
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1906–1907) člen Panské sněmovny (1907–1918)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život, odborná činnost

Narodil se v Dolních Kralovicích (původní zástavba byla v letech 1968–1975 zbourána z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov). V roce 1879 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1883 byl jmenován suplujícím, o rok později mimořádným, a v roce 1887 řádným profesorem patologické anatomie. Byl prorektorem všeobecné nemocnice a ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu. Byl průkopníkem české bakteriologie a patologické anatomie. Zabýval se etiologií infekčních onemocnění a onkologií.

Hlavův ústav na Albertově (1921)

Založil a nechal postavit při univerzitě patologicko-anatomický ústav. Stavba tohoto ústavu začala v roce 1908, dokončena byla v roce 1921 a otevřena pod názvem Hlavův ústav (dnešní Ústav patologie 1. LF UK a VFN). V roce 1921 byl patologický ústav české univerzity přemístěn do prostor v nové budově na Albertově.^[3] Byl nazván po svém zakladateli, prof. Hlavovi jako „Ústav Hlavův“.^[4]

Čtyřikrát zastával funkci děkana lékařské fakulty a v akademickém roce 1906–1907 byl rektorem Univerzity Karlovy.

Je autorem díla z roku 1887 O úplavici – předběžné sdělení, o kterém se původně z důvodu špatného překladu soudilo, že jeho autorem je lékař jménem O. Uplavici.

V patologickém ústavu na Albertově byl umístěn již v roce 1898 portrét profesora Hlavy, který vytvořil malíř mánesovské generace Josef Schusser. Na portrétu je profesor zobrazen se zkumavkou v ruce na pozadí své knihovny.^[5]

Byl označován za nestora českých lékařů. Až do své smrti byl předsedou státní zdravotní rady.^[6] Zemřel roku 1924 v Praze, tělo bylo zpopelněno v krematoriu na Olšanských hřbitovech.

Kulturní zapojení

V roce 1898 byl profesor Hlava v souvislosti s organizací výstavy architektury a inženýrství v Praze, kde byla připravována i nová divadelní scéna (později nazvaná Uranie) zvolen předsedou výboru pro vytvoření „druhého českého divadla“.^[7]

Byl spoluzakladatelem Společnosti Národního divadla, místopředsedou jejího správního výboru a v letech 1910–1920 zastával funkci předsedy Společnosti ND.^[8]

Citát

„	Měl jsem málokoho tolik rád jako tohoto harmonického člověka a navzájem snad málokdo v životě měl tak rád i mne...Šťastná pohoda srdce i ducha byla jistě nejvlastnějším znakem jeho bytosti; tou vítězil a okouzloval, kdekoliv se objevil. Veliký, tvůrčí vědec měl rád plnost života i nejkrásnější jeho výkvět, umění, ve všech jeho podobách. Umění měl opravdu rád a nesháněl ho jako pouhou modu nebo odpočinek po práci; chutnalo mu, žil je, chápal je – a rozuměl mu.	“
— Jaroslav Kvapil [5]