Jaroslav Maria - Wikiwand

Jaroslav Maria, vlastním jménem Jaroslav Mayer (24. února 1870 Rakovník^[1] – 3. listopadu 1942 Auschwitz-Birkenau), byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista.

Stručná fakta JUDr., Rodné jméno ...

JUDr. Jaroslav Maria
JUDr. Jaroslav Maria, asi 1930 (fotografie: ateliér Šechtl a Voseček)
Rodné jméno	Jaroslav Mayer
Narození	24. února 1870 Rakovník Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. listopadu 1942 (ve věku 72 let) nebo 15. listopadu 1942 (ve věku 72 let) Auschwitz-Birkenau, Německo
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Povolání	právník, spisovatel, dramatik
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Literární hnutí	naturalismus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Remove ads

Životopis

Mládí a studia

Jaroslav Maria se narodil v rodině rakovnického advokáta JUDr. Karla Mayera, jehož rodina pocházela ze Švýcarska^[2], a matky Františky, rozené Grimové. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát (JUDr.) složil v roce 1893.

Praxe

První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně (1903–1908) v Berouně a v roce 1909 v Táboře,^[3] kde žil až do roku 1942. JUDr. Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ (1895, 1897) a „Čas“ (1897).

Druhá světová válka

V červnu 1942 – ve dnech stanného práva za heydrichiády – byl Jaroslav Maria v Táboře gestapem zatčen a uvězněn. Důvodem mělo být písemné udání týkající se schvalování atentátu. Po dnech v kobce suterénu služebny gestapa byl 6. července 1942 (tři dny po zrušení osmatřicetidenního stanného práva a zastavení poprav u zdi kasáren v Táboře) jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny gestapa do táborské věznice, 8. července do Prahy, do pankrácké věznice, pak do Terezína odtud v září do koncentračního tábora Osvětim. Zde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus.^[4]

Rodinný život

Dne 27. dubna 1896 se v Praze v kostele sv. Jindřicha oženil se Zdenkou Fikarovou (1875–1943), dcerou advokáta z Křivoklátu.^[5] Byl strýc autora justičních románů Jiřího Mayera.^[2]

Remove ads

Spisovatel a dramatik

Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Panstvo v taláru, Váhy a meč, Peklo). Jeho dílo-román Werther (z roku 1907) byl zfilmován (1926), divadelní hry Johanna Radimská, Torquato Tasso a Má jest pomsta uvedlo Národní divadlo v Praze. Je autorem libreta k opeře Otakara Jeremiáše Bratři Karamazovi. O jeho tvorbu se zajímal také Karel Čapek (navštívil jej v Táboře 20. června 1928, druhý den Čapek odjel za básníkem Antonínem Sovou do Pacova).

Základní námět rozsáhlého díla byl značně ovlivněn naturalismem a dekadencí z přelomu 19. a 20. století; podstatu života viděl v zápas a zničení protivníka, ve střetu postav opačného charakteru nebo pohlaví. Zajímal se o rozvrat a úpadek způsobovaný diktátem sexu nebo rodovou degenerací, nedostatečností kulturních institucí. V poválečném období přešel od dramatu k romanopisectví. Kladl důraz na boj s mocnými tohoto (republikánského) světa, demaskování poměrů ve společnosti a zobrazování (bez falešných ohledů) různých profesních vrstev. Pronášel i příkrá obvinění proti celé soudní praxi a neúmorně pranýřoval příslušníky justice; pro svoji provokativní volbu témat a také vyrovnávání osobních účtů a pro sebevědomé obhajování vlastních názorů se ocitl v mnoha veřejných konfliktech a připravená sazba jeho autobiografie Já byla po autorově uvěznění zničena, vydána až roku 2020.^[6]^[7]

Remove ads

Dílo

Dramata

V podvečer věku /cyklus tří dramat: I. Prokurátor Rein, II. Děti pana prokurátora, III. Soumrak – (1898)
Dobráci (1899)
Dramatická sonata: Johanna Radimská (1904), Irlacherové (1907), V exilu (1907)
Tristan (1908)
Má jest pomsta (1908)
Hellenská kněžna (zpěv o Tristaně ve třech dějstvích; Praha, Kamilla Neumannová, 1911) ^[8]
Trilogie: Parisina (1917) – tragédie o třech dějstvích, Michelangelo Buonarotti (1912), Torquato Tasso (1918) – tragédie o 4 dějstvích. Dostupné online.
Dolfa (truchlohra o nevěstce ve třech dějstvích; Praha, Otakar Štorch-Marien, 1919)
Lucretia Borgia (1920)
Lichoběžník (1922)
My a vy (scénický pamflet – 1920)
Kyvadla věčnosti (1920)
Bratři Karamazovi (text k opeře o třech dějstvích podle románu F. M. Dostojevského, hudba Otakar Jeremiáš; Praha; Bedřich Bělohlávek, 1928 a Státní hudební vydavatelství 1962)

Próza

Werther (1907 a Vyškov, Obzina 1925) ^[9]
Spravedlnost (román; Praha, Vilímek, 1917)
Menší prósy (Plzeň, Beníško, 1919)
Památník Jaroslavu Jeremiášovi (Praha, Aventinum, 1919)
justiční trilogie: Spravedlnost (1917), Panstvo v taláru (1924, Sfinx 1932, L. Mazáč 1937), Váhy a meč (1928, Sfinx 1934, L. Mazáč 1937), doplněné románem z věznice Peklo (1931)
Tajnosnubní (román; Praha, Obelisk, 1922 a Sfinx 1930)
Italie (cestovní příručka; Vyškov na Moravě, F. Obzina, 1925)
Sladký upír (básník a jeho musa – pražský literární román; Ve Vyškově na Moravě, Obzina, 1925)
Italie a my – cestopis (1925 a Sfinx 1932)^[10]
Emausy (dřevoryty František Kobliha; V Plzni, V. Žikeš, 1926)
Dekameron melancholický (italské novely; Praha, B. Janda, 1927)
Olginka (Novela; Praha, Legio-nakladatelství, 1927)
Světice, dámy a děvky (román; Vyškov, F. Obzina, 1927)
Ďábelská nokturna, Díl 1 a 2 (Praha, Sfinx-Janda, 1928)
Dvě slzy –: San Martino al Cimino, Trani (Kladno, Svatopluk Klír a F.J. Klír, 1928)
V objetí železné panny (Praha, Sfinx, B. Janda, 1928)
Viktorka (choulostivá historie, román; Praha, Melantrich, 1928)
Raketa a míč (sportovní novela; Tábor, J. Matoušek, 1929 a Sfinx 1931)
Grabbe – rysy generální (Tábor, nákl. vlast., 1930)
Parnas (Praha, Sfinx, Janda, 1930)
Tři krůpěje (leptem a kresbami vyzdobila Zdenka Braunerová; Praha, Trianon Dr. Prokop Toman ml., 1930)
Vojáci a diplomati (román; Praha, Kvasnička a Hampl, 1930) Svazek I., ^[11] Svazek II., ^[12] Svazek III. ^[13]
Peklo (román; V Praze, Sfinx (Bohumil Janda), 1931)
Jedy (román velkých srdcí; Praha, Sfinx (B. Janda), 1932) ^[14]
Korále (Praha, Sfinx (Bohumil Janda), 1932)
Kantoři a inspektoři (román; Praha, L. Mazáč, 1933, v tir. 1934 a 1937) ^[15]
Tajemství sexu (1934) – román o láskách ošemetných ^[16]
Bankéři a proletáři (román; V Praze, L. Mazáč, 1934 a 1935)
Hilar (V Praze, A. Neubert, 1935)
Chudina (román malých lidí; V Praze, L. Mazáč, 1935)
Sodoma 1.-3. (fantastický román; V Praze, L. Mazáč, 1935) Svazek I. ^[17] Svazek II. ^[18] Svazek III. ^[19]
Advokáti (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
Král (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
Kyvadla věčnosti 1.-2. (románová truchlohra; Praha, L. Mazáč, 1937)
Zdenka Braunerová (knihu vyzdobil Jan Konůpek; Praha, Emporium, Alois Dyk, 1937)
Žena a soud (román; Praha, L. Mazáč, 1938)
Jaroslav Maria a Kristian Grabbe, rysy generální (úvod napsal Vladimír Havel; kresba akademického malíře Josefa Stainochra; Táboře Petr Frank, 1940)