Jeroným Klimeš
český psycholog From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jeroným Klimeš (* 3. dubna 1967 Prachatice) je český psycholog. Zabývá se převážně psychologií rodiny, církevně-pastorální psychologií. Dříve se zabýval i policejní psychologií a psychologií reklamy.
Remove ads
Životopis
Pochází z Vlachova Březí[1], studoval na gymnáziu Vimperk[2]. Roku 1990 získal titul magistra v oboru hydrogeologie a inženýrské geologie[3], roku 1996 v oboru klinické psychologie[4], roku 2002 pak doktorát (Ph.D.; PhDr.) ze sociální psychologie[5], vše na Karlově univerzitě v Praze.[6]
V průběhu své profesní kariéry vyučoval policejní psychologii studenty v osmnáctiměsíčním pomaturitním studiu na střední policejní škole v Hrdlořezích, vyučoval etiku na 3. lékařské fakultě UK, posuzoval zájemce o osvojení dětí pro Městské centrum sociálních služeb Praha[7], zkoumal psychologické dopady neplodnosti, věnoval se psychologickému poradenství zaměřenému zejména na rodinné vztahy. Po zrušení oddělení náhradní péče při Městském centru přešel do výzkumu reklamních materiálů pomocí oční kamery u firmy Dimar.
Následně odletěl na studijní pobyt na universitu Texas (Austin). Po návratu se oženil, zplodil dceru a dostal lymfom, který přežil. Od té doby je členem dozorčí rady pacientského sdružení Lymfomhelp[8].
Pracoval deset let jako konzultant pro veřejného ochránce práv, pět let jako poradce ministra práce a sociálních věcí a šest let vyučoval psychologii na Filozofické fakultě UK[6]. Dnes[kdy?] se věnuje především partnerskému poradenství a přednáškové činnosti.
Rodina a osobní život
Od roku 2004 je ženatý a má tři děti. Mezi jeho kratochvíle patří programování a hudba. Hraje na klavír[9], varhany a trumpetu. Pro své děti píše jednoduché doprovody pro klavír[10]. V rámci samostudia hebrejštiny naprogramoval a provozuje GNU-GPL hebrejsko-český slovník[11].
Remove ads
Názory
Jako římskokatolický křesťan se kriticky a angažovaně účastní církevního života. Čeští biskupové podle Klimeše jen udržují církev v chátrání. Je dlouhodobým odpůrcem povinného celibátu, který je podle něj jednou z příčin nedostatku kněží. Podporuje svěcení ženatých mužů na kněze[1], pro kněžské svěcení žen však podle něj doba ještě nedozrála.[12] Vyslovil se také proti církevním restitucím.[13][14]
Remove ads
Dílo
Diplomovou práci z hydrogeologie na Přírodovědecké fakultě UK v roce 1990 napsal na téma Metodologie vyhledávání vody pro výlučně pitné účely s příkladem aplikace v Káraném[3].
V roce 1991 navrhl úspornou metodu transkripce anglické výslovnosti pro výuku[15].
V roce 1996 napsal na katedře psychologie UK Praha diplomovou práci Psychologie člověka v poli katolické morálky[4], kde se zabýval mimo jiné i problematikou celibátních selhání a sexuální závislosti kněží a náboženskou konverzí církevně angažovaných lidí pryč od víry a z církve. V roce 1997 napsal práci o axiomatické výstavbě morální terminologie (rozvedená kapitola z diplomové práce).
Z oblasti policejní psychologie napsal například v roce 1998 analýzu dvou demonstrací ekoaktivistů či se zabýval korupcí policistů[16] (1998, 2004).
Ve své disertační práci se zabýval teorií reakce na ambivalentní objekt[5], a to zejména ve vztahu k problematice náhradní rodinné péče a týraných dětí (2002).
V psychologii reklamy se zabýval detekcí signálu a výzkumem sledování pohybu očí při čtení reklamy[17] (2002, 2003).
Napsal několik monografií a samostatných příruček:
- Dysthymie, aneb Lidé s temnou duší a jejich blízcí, 2022 s prof. Adamem[18]
- Maligní onemocnění, psychika a stres: příběhy pacientů s komentářem psychologa. (jako spoluautor)[19]
- Křesťanství, vztahy a sex, 2016[20], zabývá se otázkami dlouhodobé stability vztahů a rodin a doporučeními, jak překonat typické krize a zátěžové situace.
- Partneři a rozchody, 2005[21], popis fází rozchodu a souvisejících psychologických mechanismů. Vychází z disertační práce.
- Partners and breakups [anglická verze předchozí knihy][22]
- Psycholog a jeho svědectví o Kristu, 2008[23] (hlavní myšlenkou je, že Ježíš vykazuje znaky typické pro osvojené děti)
- První den ve školce a dva milióny let, které mu předcházely.[24] Příručka pro rodiče, aby nástup dítěte do školky co nejméně provázela separační reakce, jejíž následky se propisují do dospělosti v podobě patologické žárlivosti.
- Budování identity dítěte, 2008[25], probírá problémy formování identity dětí v náhradní rodinné péči.
- Nemoc a naše psychika, 2013[8], kde jsou popsány typické reakce člověka na smrtelnou chorobu. Autor zde mimo jiné vychází i vlastní zkušenosti s non-hodgkinským lymfomem, kterým trpěl v roce 2005.
Je dále autorem kapitol a příspěvků ve sbornících a monografiích.
Remove ads
Kritika
Svými vyhraněnými názory a vystupováním si vysloužil řadu kritických hlasů. Vedoucí katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zbyněk Vybíral jej v roce 2010 označil za médii velmi často zviditelněného českého psychologa, který v médiích znehodnocuje pověst psychologie jejím zaprodáním mediální zábavě, pro kterou název psychologie zneužívá. Jako příklad uvedl pokus provádět pro MF DNES diagnostiku Viktora Koženého na dálku.[26]
Organizace PROUD Klimešovi udělila Duhovou anticenu bePROUD za rok 2013 za jeho dlouhodobé neprofesionální a neetické šíření nesnášenlivosti vůči gayům, lesbám a rodičům stejného pohlaví.[27][28]
Rada Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS) v roce 2019 varovala média a úřady před vyjádřeními Jeronýma Klimeše, která považuje za zjevně neodborná a neetická. ČMPS jej specificky kritizovala za vulgární, spekulativní a zcela neprofesionální vyjadřování v případě hromadné vraždy ve FN Ostrava a obecně za jeho obhajobu tělesných trestů. Úřady pak ČMPS varovala před dalším obracením se na Jeronýma Klimeše ve věcech souvisejících s řešením rodinných sporů a ochranou dětí.[29]
Jeho výroky střídavé péči o dítě po rozchodu rodičů byly zařazeny do ankety Žblept roku portálu Stridavka.cz 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 a 2022.[30][31][32][33][34][35]
V únoru 2024 Klimeš vystoupil v České televizi[36] v souvislosti s posílením práv osob stejného pohlaví, načež byl kritizován za výroky o gayích i za dotaz na počet sexuálních partnerů moderátorky.[37] V rozhovoru mimo jiné uvedl, že „průměrný“ homosexuál má za život údajně 100 až 500 sexuálních partnerů.[38] Jeho vystoupení byla označena za homofobní, Klimeš byl kritizován například Psychologickým ústavem Akademie věd České republiky,[39] proti jeho vystoupení se vymezila také Sexuologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.[40] Česká televize se od Klimešových vyjádření v rozhovoru distancovala.[41] Klimeš se vůči kritice ohradil.[38]
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads