Psychologie reklamy

Psychologie reklamy je disciplína aplikované psychologie, která se věnuje působení reklamy na člověka. Poznatky z této oblasti jsou využívány firmami k ovlivnění lidí tak, aby se stali jejich zákazníky. Tento obor je úzce spjat s obory public relations a marketingem, prolíná se i s psychologií umění.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Cílem reklamy je zaujmout potencionálního zákazníka

Reklama plní tři základní funkce: informuje, přesvědčuje a prodává. Psychologie reklamy zkoumá psychické procesy v člověku, které vedou k vyvolání žádoucího efektu, zejména nákupního chování. V tržním hospodářství je reklama nezbytnou součástí ekonomiky; aktuální výzkumy v zemích EU prokazují, že lidé reklamu chápou jako nedílnou součást svých potřeb a práv.

Součástí psychologie reklamy jsou psychologická témata:

• Paměť a zapomínání
• Učení
• Motivace
• Význam emocí pro reklamu
• Smyslová psychologie (působení skrze všechny smysly)
• Sociokulturní rozdíly vnímání a zvyklostí
• Specifika vlivu různorodých médií^[1]

Výzkum v oblasti reklamy používá tyto metody: sledování činnosti mozku pomocí magnetické rezonance, sledování pozornosti pomocí oční kamery, cílené experimenty s pokusnými osobami a pozorování; méně efektivní avšak používané jsou dotazování a skupinové rozhovory.

Reklamního psychologa obvykle využívají střední a velké firmy při přípravě reklamní kampaně, protože je schopen doladit v připravované kampani detaily, které mohou rozhodnout o úspěchu kampaně.

Reklama – sociální sítě a internet

Britský Úřad pro národní statistiku provedl v roce 2012 dotazování tamních podnikatelů na užívání sociálních sítí. Výsledek mimo jiné ukázal, že sociální sítě používalo tehdy 44 % firem.

Podrobnější informace naleznete v článku Reklama na sociálních sítích.

Původ slova "reklama" lze hledat v latinském slovese reklamati, tj. znovu volat.^[2] Přesto, že se slovo reklama běžně používá dodnes, způsob, jak potencionální zákazníky zaujmout, se za staletí změnil. Moderní sociální sítě začaly vznikat na přelomu 20. a 21. století a během své existence získaly na obrovské popularitě; patří mezi nejnavštěvovanější webové služby s miliony aktivních uživatelů.^[3] Sociální sítě tak umožňují snadný dialog mezi prodejcem a zákazníkem, komunikaci však lze vést i s obchodním partnerem či odborníkem. Výzkumy ukazují, že globální virtuální prostor ovlivňuje spotřebitelovo chování, například působením na jeho pozornost nebo emoce.^[4]

Jednou z využívaných metod reklamy na internetu jsou proužkové reklamy, takzvané bannery. Uživatel během surfování po internetu zhlédne denně v průměru asi 70 reklamních bannerů, takže jejich důležitost je nemalá.^[5]

Významná je také webová prezentace firmy. Americký znalec Steve Krug si všiml, že internetový uživatel reklamní texty více méně nečte, nýbrž vyhledává slova a fráze, která považuje za klíčová. Dalším specifickým chováním uživatele je, že klikne na první možný odkaz na webu, místo aby přemýšlel, zda je pro něj vůbec vhodný. Pro marketéry a reklamní psychology je tedy nejlepší strategií vidět reklamu optikou jejich cílové skupiny.^[4]