Jerzy Kukuczka

Józef Jerzy Kukuczka ([ježy kukučka], známý jako „Jurek“; 24. března 1948, Katowice – 24. října 1989, Lhoce) byl polský horolezec, který jako druhý člověk (po Reinholdovi Messnerovi) zdolal všech 14 osmitisícovek. Trvalo mu to pouze 8 let, což byl až do roku 2019 rekord v rychlosti zdolání všech osmitisícových vrcholů. Všechny výstupy s výjimkou výstupu na Mount Everest uskutečnil bez umělého kyslíku.

Jerzy Kukuczka
Jerzy Kukuczka (vlevo) a Andrzej Czok
Rodné jméno	Jerzy Kukuczka
Narození	24. března 1948 Katowice
Úmrtí	24. října 1989 (ve věku 41 let) hora Lhoce, Nepál
Příčina úmrtí	přetržené lano při výstupu
Národnost	polská
Povolání	horolezec a himálajista
Zaměstnavatel	Alstom ZWUS
Znám jako	horolezec 20. století
Ocenění	Stříbrný olympijský řád (1988) Gold Medal "For Outstanding Sport Achievements" Silver Medal "For Outstanding Sport Achievements" důstojník Řádu znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	katolicismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většinu výstupů uskutečnil v zimě nebo novými cestami a proto bývá mnohdy považován za nejlepšího výškového horolezce 20. století.^[1] Také měl mnohem horší vybavení než lezci ze západních zemí (ruční výroba, z druhé ruky). V Polsku se živil jako natěrač továrních komínů.^[2] Zahynul při výstupu na Lhoce jižní stěnou ve výšce asi 8200 m n. m.

Horolezecké úspěchy

Jeho rodina pocházela z Jistebné ve Slezských Beskydech. Na střední škole se věnoval vzpírání. V roce 1965 se stal členem horolezeckého klubu v rodných Katowicích a v roce 1966 absolvoval horolezecký kurz v Tatrách. Tam pokračoval v lezení, včetně několika nových cest a zimních výstupů.^[3]

V roce 1972 se poprvé dostal za železnou oponu, když lezl v Dolomitech. V roce 1974 se dostal i mimo Evropu na Aljašku, kde zdolal Denali. V roce 1976 lezl v Hindukúši. V roce 1977 se poprvé dostal do Himálaje, když neuspěl při výstupu na osmitisicovku Nanga Parbat.^[3]

Kukuczka poprvé stanul na vrcholu osmitisícovky v roce 1979, když vystoupil na vrchol čtvrté nejvyšší hory světa Lhoce.^[3] O rok později vystoupil s Andrzejem Czokem na nejvyšší vrchol světa Mount Everest. Při tomto výstupu jedinkrát použil umělý kyslík. V roce 1983 vystoupil během dvaceti dvou dnů na vrchol Gašerbrumu II a Gašerbrumu I. O dva roky později vystoupil v zimě během tří týdnů na vrchol Dhaulágirí a Čo Oju. Je tak jediným horolezcem, jemuž se podařilo vystoupit v jednom roce na dvě osmitisícovky v zimě.

Další zimní výstupy provedl v letech 1986 a 1987 na vrcholy Kančendžengy a Annapurny. V létě roku 1986 také dokázal s Tadeuszem Piotrowskim vystoupit na K2 cestou v jižní stěně, kterou Reinhold Messner nazval sebevražednou. Piotrowski zahynul při sestupu klasickou cestou. Kukuczka provedl všechny výstupy kromě prvního na Lhoce a prvního svého výstupu na Broad Peak novými trasami nebo v zimě. Proto mají jeho výstupy dodnes nejvyšší hodnotu ze všech lidí, kteří stanuli na všech osmitisícovkách.^[zdroj?]

V roce 1988 obdrželi mj. s Reinholdem Messnerem stříbrný Olympijský řád na Olympiádě v Calgary. Messner odmítl řád převzít a své gesto zdůvodnil tím, že horolezectví nepovažuje za sport. Kukuczka medaili přijal, protože v závodním lezení viděl sportovní hodnoty, což mnohokrát zdůrazňoval.

Zahynul 24. října 1989 při výstupu na Lhoce jižní stěnou ve výšce asi 8200 m n. m., když nevydrželo použité lano, které předtím zakoupil na trhu v Káthmándú a on se zřítil do hloubky asi 2 km. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

S manželkou Cecyliou^[3] měl dva syny. Syn Wojciech úspěšně zdolal Mount Everest.^[3]

Na podzim roku 2011 byl o Kukuczkovi dokončen film Kukuczka, jeho režisérem je polský filmař Jerzy Porębski.

Úspěšné výstupy na osmitisícovky

období	stát	vrchol	cesta	poznámky
podzim 1979	Nepál	Lhoce	západní stěna
jaro 1980	Nepál	Mount Everest	jižní pilíř	prvovýstup novou cestou, s Andrzejem Czokem , s použitím kyslíku
podzim 1981	Nepál	Makalu	severozápadní hřeben	prvovýstup novou cestou, alpský styl, sólovýstup
léto 1982	Pákistán	Broad Peak	normální cesta	alpský styl
léto 1983	Pákistán	Gašerbrum II	jižní pilíř	prvovýstup novou cestou, alpský styl, s Wojciechem Kurtykou
léto 1983	Pákistán	Gašerbrum I	jihozápadní stěna	prvovýstup novou cestou, alpský styl, s Wojciechem Kurtykou
léto 1984	Pákistán	Broad Peak	traverz	prvovýstup novou cestou - traverz severního (7490 m), centrálního (8011 m) a hlavního (8051 m) vrcholu, alpský styl, s Wojciechem Kurtykou
zima 1985	Nepál	Dhaulágirí	normální cesta	první zimní výstup, s Andrzejem Czokem
zima 1985	Nepál	Čo Oju	jihovýchodní pilíř	druhý zimní výstup, s Andrzejem Heinrichem
léto 1985	Pákistán	Nanga Parbat	jihovýchodní pilíř	prvovýstup novou cestou, s Zygmuntem Heinrichem, Slawomirem Lobodzinskim a Carlosem Carsoliem
zima 1986	Nepál	Kančendženga	jihozápadní stěna	první zimní výstup, s Krzysztofem Wielickim
léto 1986	Pákistán	K2	jižní stěna	prvovýstup novou cestou (výstup touto cestou nebyl nikdy zopakován), alpský styl; s Tadeuszem Piotrowskim, který při sestupu zahynul
podzim 1986	Nepál	Manáslu	severovýchodní stěna	prvovýstup novou cestou, alpský styl, s Arturem Hajzerem
zima 1987	Nepál	Annapurna I	severní stěna	první zimní výstup, s Arturem Hajzerem
podzim 1987	Čína	Šiša Pangma	západní hřeben	prvovýstup novou cestou, alpský styl, s Arturem Hajzerem
pozdim 1988	Nepál	Annapurna I - východní vrchol	jižní stěna	prvovýstup novou cestou, alpský styl, s Arturem Hajzerem

Kromě Mount Everestu zdolal všechny vrcholy bez přídavného kyslíku. Zemřel na podzim 1989 při prvovýstup novou cestou alpským stylem na Lhoce.^[3]

Další úspěšné výstupy

• 1973 – Marmolada (3343 m n. m.)
• 1973 – Mont Blanc (4808 m n. m.)
• 1974 – Denali (6190 m n. m.)
• 1976 – Kohe Tez (7015 m n. m.)
• 1978 – Tirič Mír (7692 m n. m.)
• 1983 – východní vrchol Gašerbrumu II (7772 m n. m.)
• 1987 – západní vrchol Šiša Pangmy (7950 m n. m.)