Jetel ostuda Ponertova

Jetel ostuda Ponertova^[1] či jetel hanba Ponertova^[2] (Trifolium infamia-ponertii) je druh jetele (Trifolium) s výskytem ve Středomoří. Jeho jméno odkazuje na Jiřího Ponerta, českého botanika, který popsal nové rostlinné druhy způsobem, který byl v rozporu s etikou vědecké práce.

Jetel ostuda Ponertova
Herbářová položka jetele ostudy Ponertovy
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Rod	jetel (Trifolium)
Binomické jméno
Trifolium infamia-ponertii Greuter, 1976
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jetel ostuda Ponertova je 10–20 cm vysoká rostlina s na bázi se větvícím stonkem, který je pokrytý přilnavými chlupy. Listy jsou složeny z trojice eliptických až kopinatých lístků. Květy jsou uspořádány do 2–8 cm dlouhých hlávek, které jsou místěné na koncích jednotlivých větví. Kališní lístky šídlovitého tvaru jsou vzájemně srostlé a zpravidla přesahují svojí délkou korunu. Koruna dorůstá délky okolo 1 cm a je růžové barvy. Plodem je lusk obsahující jedno či dvě semena.^[3]

Rozšíření

Jetel ostuda Ponertova se přirozeně vyskytuje v celé oblasti Středomoří.^[3]

Původ názvu

Jetel ostudu Ponertovu popsal jako samostatný druh německý botanik Werner Greuter roku 1976. Jím zvolené druhové jméno infamia-ponertii, které lze do češtiny přeložit jako „ostuda Ponertova“, naráží na botanika RNDr. Ing. Jiřího Ponerta, DrSc. (18. května 1937 – 28. srpna 2017^[4]).

Jiří Ponert byl původem český badatel, působil hlavně v Gruzii v bývalém Sovětském svazu. V roce 1973 uveřejnil popisy 254 nových rostlinných druhů či poddruhů z Turecka. O dva roky později si švýcarský botanik Hubert Morat povšimnul, že Ponert veškeré své popisy založil na díle Flora of Turkey z roku 1970, v němž jeho autor Peter H. Davis uvádí přehled turecké květeny, přičemž u několika druhů upozorňuje na existenci populací s atypickými znaky, jejichž taxonomickou hodnotu je třeba podrobit dalšímu výzkumu. Ponert dle něj takový výzkum neprovedl a jednotlivé taxony, které popsal, prý asi ani na vlastní oči neviděl (většina těchto taxonů tak ani není v současnosti přijímána). Takové jednání (uveřejnění výsledků bez předchozího studia) je z hlediska etiky ve vědě považováno za nepřijatelné. Na tuto skutečnost pak záhy upozornil zmiňovaný W. Greuter popisem druhu jetel ostuda Ponertova.^[2][1]