Jiří Brdečka

český režisér, scenárista a spisovatel (1917-1982) From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Jiří Brdečka (24. prosince 1917 v Hranicích – 2. června 1982 v Praze) byl český novinář, publicista, spisovatel, scenárista, výtvarník, kreslíř, ilustrátor a filmový režisér hraných i animovaných filmů. Největší úspěch zaznamenal svým volným uměleckým triptychem (kniha ⇒ divadelní hra ⇒ film) Limonádový Joe.[2]

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

V rodném městě Hranice absolvoval reálné gymnázium zakončené maturitní zkouškou v roce 1936. Pak nastoupil ke studiu Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Vybral si obory češtinu, filozofii, pak dějiny umění a estetiku. Studium musel předčasně ukončit, když nacisté uzavřeli vysoké školy. Stal se úředníkem v Městském muzeu Prahy a také pracoval v různých filmových společnostech. Od roku 1941 byl tiskovým referentem společnosti Lucernafilm.[3] Již před 2. světovou válkou se začal setkávat s lidmi z kruhu pražských levicových umělců a intelektuálů (mimo jiné s Janem Drdou, se kterým několik měsíců také sdíleli byt).[2] Jiří Brdečka zemřel roku 1982 v Praze. Urna pak byla uložena na Městském hřbitově v Hranicích.

Jeho dcera Tereza Brdečková (*1957) je novinářkou, spisovatelkou, filmovou kritičkou a redaktorkou.

Remove ads

Tvorba

Již od konce 30. let pracoval jako ilustrátor a autor kreslených vtipů a recesních povídek, inspirovaných anglickým humorem (některé podepisoval pseudonymem Medor), začal se angažovat také v kresleném filmu. Zajímal se o prostředí divokého západu a pro časopis Ahoj na neděli sepsal v letech 1939–1940 seriál povídek o ideálním westmanovi – Limonádovém Joeovi.[4] Herec divadla Větrník Zdeněk Stránský jej seznámil na podzim roku 1943 s režisérem Josefem Šmídou a tento pak uvedl v premiéře dne 20. března 1944 Brdečkovu hru Limonádový Joe na divadelní pódia. Ve Větrníku měla hra 99 repríz, v titulní roli vystupoval herec Zdeněk Řehoř.[5][6]

Thumb
Hrob rodiny Jiřího Brdečky na Městském hřbitově v Hranicích

Po válce se v roce 1945 stal redaktorem Lidových novin. V roce 1949 změnil místo, stal se v Čs. státním filmu scenáristou, dramaturgem a filmovým režisérem. Byl blízký spolupracovník Jiřího Trnky a Jana Wericha ve studiu Bratři v triku, dlouholetý spolupracovník filmového režiséra Oldřicha Lipského. Mezi jeho nejlepší filmové scénáře bezesporu patří dodnes divácky úspěšné parodické filmy Limonádový Joe aneb Koňská opera, Adéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech. Jako scenárista se podílel i na dalších českých filmech jako byla filmová pohádka Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král a Zemanův Vynález zkázy a Baron Prášil či film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour nebo i známá komedie režiséra Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař. Posléze obdržel titul Zasloužilý umělec.

Remove ads

Filmografie

Scenáristická spolupráce

Animované filmy

  • 1946: Pérák a SS (spolurežie, r. Jiří Trnka)
  • 1948: Vzducholoď a láska
  • 1949: Árie prérie (r. Jiří Trnka)
  • 1958: Jak se člověk naučil létat
  • 1959: Drahoušek Klementýna
  • 1960: Naše Karkulka
  • 1961: Člověk pod vodou
  • 1962: Zmrzlý dřevař
  • 1963: Špatně namalovaná slepice
  • 1963: Tak na to?
  • 1966: Do lesíčka na čekanou
  • 1966: Proč se usmíváš, Mono Liso?
  • 1969: Metamorfeus
  • 1970: Jak se moudrý Aristoteles stal ještě moudřejším
  • 1971: Jsouc na řece mlynář jeden
  • 1973: Tvář
  • 1973: Smolíček
  • 1974: Horníkova růže
  • 1974: Píseň o harmonice
  • 1975: Co jsem princi neřekla
  • 1975: Pro nemoc zavřeno
  • 1976: Dvojí život Josefa Hlinomaze
  • 1976–1981: Moravské lidové balady
  • 1978: Láááska!
  • 1980: Třináctá komnata prince Měděnce

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads