Jim Gordon

James Beck „Jim“ Gordon (14. července 1945 Los Angeles – 13. března 2023^[1] Vacaville) byl americký bubeník, držitel ceny Grammy.

Jim Gordon
Základní informace
Rodné jméno	James Beck Gordon
Narození	14. července 1945 Los Angeles
Úmrtí	13. března 2023 (ve věku 77 let) California Medical Facility
Žánry	blues, blues rock, hard rock, pop, psychedelický rock
Povolání	hudebník
Nástroje	bicí, perkuse, klavír
Aktivní roky	1963–1980
Vydavatel	Polydor Records
Členem skupiny	Derek and the Dominos
Příbuzná témata	Derek and the Dominos Delaney, Bonnie & Friends
Partner(ka)	Rita Coolidge (do Desetiletí od 1970)
Rodiče	Osa Gordon
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Svou profesionální kariéru zahájil v roce 1963, kdy odmítl stipendium ke studiu hudby na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.^[2] V té době začal vystupovat se sourozeneckým duem The Everly Brothers a brzy se stal vyhledávaným studiovým hudebníkem v Los Angeles. Hrál například na albu Pet Sounds (1966) skupiny The Beach Boys. V letech 1969 až 1970 doprovázel duo Delaney & Bonnie, s nímž v té době vystupoval například také Eric Clapton. Spolu s ním Gordon později působil ve skupině Derek and the Dominos, která však po vydání alba Layla and Other Assorted Love Songs ukončila svou činnost. Je také spoluautorem písně „Layla“^[3] (na původní nahrávce hraje kromě bicích také na klavír). Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, mezi které patří například Gene Clark, George Harrison, Little Richard a Johnny Rivers. Později začal trpět schizofrenií a začal slyšet různé hlasy. Dne 3. června 1983 napadl svou dvaasedmdesátiletou matku kladivem a následně ji smrtelně bodl řeznickým nožem.^[4][5] Následně tvrdil, že slyšel hlasy, které ho k jejímu zabití vedly.^[6] Dne 10. července 1984 byl odsouzen k šestnácti letům ve vězení až doživotí.^[7] Později několikrát neúspěšně žádal o propuštění.^[8]