Jo Jones

Jo Jones (7. října 1911 Chicago, Illinois, USA – 3. září 1985 New York City, New York, USA)^[1] byl americký jazzový bubeník. Od roku 1931 hrál s Lloydem Hunterem a v roce 1934 nastoupil do orchestru Count Basieho, kde s dvouletou vojenskou přestávkou působil až do roku 1948. V roce 1944 vystoupil ve filmu Jammin' the Blues. Později vydával vlastní alba a hrál i na albech jiných interpretů, jako jsou například Coleman Hawkins, Charles Mingus nebo Oscar Peterson. V roce 2011 byla posmrtně vydána jeho autobiografie, kterou v letech 1977 až 1985 napsal se spisovatelem Albertem Murrayem. V roce 1985 získal ocenění NEA Jazz Masters.

Jo Jones
Základní informace
Rodné jméno	Jonathan David Samuel Jones
Jinak zvaný	Papa Jo Jones
Narození	7. října 1911 Chicago, Illinois, USA
Úmrtí	3. září 1985 (ve věku 73 let) New York City, New York, USA
Příčina úmrtí	zápal plic
Žánry	jazz, swing
Povolání	hudebník
Nástroje	bicí
Členem skupin	The Oscar Pettiford Quartet Jazz Artists Guild
Příbuzná témata	Count Basie
Ocenění	NEA Jazz Masters
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.