Jodid draselný

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI. Tato bílá sůl je komerčně nejvýznamnějším jodidem, v roce 1985 činila roční světová výroba přibližně 37 tisíc tun. Je méně hygroskopický než jodid sodný, takže se s ním snadněji pracuje. Staré a nečisté vzorky jsou žluté, protože podléhají oxidaci jodidu na jod^[2].

Jodid draselný
Obecné
Systematický název	jodid draselný
Latinský název	kalii iodidum, kalium iodatum
Anglický název	Potassium iodide
Německý název	Kaliumiodid
Sumární vzorec	KI
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	7681-11-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	231-659-4
PubChem	4875
Číslo RTECS	TT2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost	166,002 8 g/mol
Molární koncentrace cM	3,363 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání	682 °C
Teplota varu	1 330 °C
Hustota	3,123 g/cm3 (20 °C) 1,395 9 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	1,53 cP (707 °C) 1,19 cP (807 °C) 1,00 cP (887 °C) 0,897 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient	0,642 6 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomu	nD= 1,402 7 (20 °C, 40% roztok)
Rozpustnost ve vodě	127,31 g/100 g (0 °C) 135,8 g/100 g (10 °C) 144,07 g/100 g (20 °C) 148,45 g/100 g (25 °C) 152,5 g/100 g (30 °C) 159,7 g/100 g (40 °C) 168,50 g/100 g (50 °C) 176,4 g/100 g (60 °C) 191,8 g/100 g (80 °C) 206,63 g/100 g (100 °C) 247 g/100 g (150 °C) 292 g/100 g (200 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol 13,6 g/100 g (10 °C) 15,1 g/100 g (20 °C) 18,1 g/100 g (40 °C) 18,9 g/100 g (50 °C) ethanol 1,5 g/100 g (0 °C) glycerol 50,6 g/100 g (20 °C) aceton 1,31 g/100 g (25 °C)
Relativní permitivita εr	5,6
Měrná magnetická susceptibilita	−4,98 Sm−1
Povrchové napětí	77,8 mN/m (700 °C) 69,1 mN/m (800 °C) 60,4 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Hrana krystalové mřížky	a=705,2 pm
Dipólový moment	36,9×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−327,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	103,4 J/g
Standardní molární entropie S°	110,8 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−324,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,641 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R42/43
S-věty	S22 S26 S37/39
NFPA 704	1 1 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid draselný se používá v medicíně, a to buď ve formě tablet obsahujících obvykle 130 mg KI, nebo jako „nasycený roztok jodidu draselného“, který v generické formulaci amerického lékopisu obsahuje 1 000 mg KI na 1 ml (nebo 500 mg KI v 10 kapkách, což se považuje za rovné 0,5 ml)^[3].

Struktura, výroba, vlastnosti

Jodid draselný je iontová sloučenina, K⁺I⁻. Krystalizuje podobným způsobem jako chlorid sodný (krychlová krystalová struktura). Vyrábí se reakcí hydroxidu draselného s jodem^[2].

6 KOH (aq) + 3 I₂ → 5 KI + KIO₃ + 3 H₂O

Anorganická chemie

Protože je jodidový iont slabým redukčním činidlem, tak se silnými oxidačními činidly (např. chlorem) snadno oxiduje na I₂:

2 KI(aq) + Cl₂(aq) → 2 KCl + I₂(aq)

Tato reakce se využívá při izolaci jodu z přírodních zdrojů. Jodid draselný je oxidován i vzduchem, jak lze prokázat pozorováním fialového extraktu, opláchnou-li se staré vzorky KI dichlormethanem. V kyselém prostředí se tvoří kyselina jodovodíková, která je silnějším redukčním činidlem^[4][5][6].

Podobně jako jiné jodidy, tvoří jodid draselný, je-li smísen s elementárním jodem, trijodidový anion I₃⁻:

KI(aq) + I₂ (s) → KI₃(aq)

Na rozdíl od I₂ jsou soli I₃⁻ dobře rozpustné ve vodě. Takto se jod využívá při redoxních titracích. Vodný roztok KI₃, nazývaný Lugolův roztok, se používá jako dezinficiens a jako leptadlo pro zlaté povrchy.

Jodid draselný je prekurzorem jodidu stříbrného, který se používá pro vysokorychlostní fotografické filmy:

KI(aq) + AgNO₃(aq) → AgI(s) + KNO₃(aq)

Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku za vzniku velkého množství pěny, tzv. sloní zubní pasta.

Organická chemie

KI slouží jako zdroj jodidového iontu pro organickou syntézu. Užitečnou aplikací je příprava aryljodidů z arendiazoniových solí^[7][8].

Analytická chemie

KI je spolu se zásaditým dusičnanem bismutitým - BiO(NO₃)·H₂O surovinou k přípravě Dragendorffova činidla - KBiI₄.

Použití

Mezi hlavní oblasti použití patří využití jako potravní doplněk pro krmiva, prekurzor AgI a jako složka dezinfekčních přípravků. Jodid draselný se také přidává do prostředků na vlasy a někdy se s ním „jodizuje“ kuchyňská sůl. Využívá se také pro potlačování fluorescence v biomedicínském výzkumu díky koliznímu potlačování fluorescence jodidovým iontem.

SSKI

Nasycený roztok jodidu draselného, označovaný zkratkou SSKI, se používá při léčbě houbové infekce sporotrichózy. Protože je KI velmi rozpustný ve vodě, obsahuje SSKI 1 g KI na mililitr roztoku. KI obsahuje cca 76,4 % (hmotnostních) jodidu, tedy cca 764 mg na mililitr.

Nasycené roztoky KI lze použít také pro nouzovou léčbu hyperthyroidismu, protože vysoké dávky jodidu dočasně potlačují sekreci thyroxinu ve štítné žláze^[9].

Roztoky vytvořené z několika kapek SSKI přidaných do nápojů lze použít i jako expektorans, ke zvýšení obsahu vody v sekretu dýchacího ústrojí a tedy k umožnění lepšího vykašlávání.

Ochrana proti radiaci

KI se podává preexpozičně perorálně v tabletách. Přijatý jód nasytí štítnou žlázu a sníží se tím vychytávání radioaktivních nuklidů jódu během pobytu v radioaktivně zamořeném prostředí.

Nežádoucí reakce

Byly hlášeny případy, kdy léčba jodidem draselným způsobovala otok příušních slinných žláz, protože KI stimuluje tvorbu slin^[10]. Mezi nežádoucí účinky SSKI, podává-li se dospělému člověku orálně v dávkách cca 250 mg KI několikrát denně (5 kapek několikrát denně) pro blokádu štítné žlázy, případně jako expektorans, patří akné, ztráta chuti a žaludeční nevolnost; objevují se v několika prvních dnech, než si tělo zvykne na medikaci. Vážnějšími vedlejšími účinky, které vyžadují poradu s lékařem, jsou zvýšená teplota, slabost, neobvyklá vyčerpanost, otok šíje nebo krku, bolesti v ústech, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, neobvyklá tepová frekvence, necitlivost nebo brnění rukou či nohou nebo kovová chuť v ústech^[11].

Bezpečnost

Jodid draselný je mírně dráždivý, při práci s ním by se měly používat ochranné rukavice. Nadměrná chronická expozice může mít nežádoucí účinky na štítnou žlázu. KI je možný teratogen (může způsobovat strumu u plodu).