Jodid sodný

chemická sloučenina From Wikipedia, the free encyclopedia

Jodid sodný
Remove ads

Jodid sodný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NaI. Obsahuje sodné kationty (Na+) a jodidové anionty (I), je to tedy iontová sloučenina. Za standardních podmínek se vyskytuje jako bílá krystalická sůl, která je hygroskopická a ve vodě dobře rozpustná. Na vzduchu podléhá oxidaci jodidu na jod a získává žlutou barvu.

Stručná fakta Obecné, Systematický název ...

Je to chaotropní sůl, tedy iontová sloučenina, která snižuje strukturovanost vody. Při vysoké koncentraci jodidu sodného a při vhodném pH dojde k rozbití vodíkových vazeb mezi molekulami vody.

Používá se především jako doplněk stravy, při léčbě a prevenci jodové karence (nedostatek jodu) nebo při ozáření ionizujícím zářením. V organické chemii se jodid sodný používá k detekci radiace. Jeho monokrystaly doplněné thaliem se používají jako scintilační detektory pro spektrometrii záření gama.

Remove ads

Stabilita

  • Jodid sodný, stejně jako ostatní jodidy, je za běžných podmínek oxidován atmosférickým kyslíkem (O2) na molekulární jod (I2). Vzniká jodidový komplex I2 a I, který má žlutou barvu (na rozdíl od bílé barvy jodidu sodného).
  • Oxidační proces urychluje přítomnost vody.
  • K oxidaci jodidu sodného může docházet i vlivem světla - fotooxidace.
  • Pro maximální stabilitu musí být jodid sodný skladován v tmavých prostorách při nízkých teplotách a nízké vlhkosti.
Remove ads

Reakce

  • Sůl NaI může být přítomna jako anhydrát (bezvodá sloučenina), dihydrát (obsahuje dvě molekuly H2O) nebo pentahydrát (obsahuje pět molekul H2O). Anhydrát NaI krystalizuje z vodných roztoků při teplotě nad 65 °C. Dihydrát NaI·2H2O vzniká krystalizací při pokojové teplotě. Pentahydrát NaI·5H2O existuje pouze při nízkých teplotách mezi −13,5 °C a −31,5 °C.
  • Průmyslově se sůl NaI vyrábí reakcí kyselých jodidů s hydroxidem sodným.
  • Jodid sodný lze získat reakcí uhličitanu sodného s jodidem železa. Vyrábí se jako dihydrát:
    4 Na2CO3 + Fe3I8 + 16 H2O → 8 NaI·2H2O + Fe3O4 + 4 CO2
  • Běžnou oblastí použití jodidu sodného jsou polymerázové řetězové reakce a Finkelsteinova reakce pro konverzi alkylchloridů na alkyljodidy. Finkelsteinova reakce je nukleofilní substituce, která umožňuje výměnu jednoho atomu halogenu za jiný. Nejčastěji se používá k laboratorní přípravě alkyljodidů z jodidu sodného a z příslušných alkylchloridů nebo alkylbromidů. Tato reakce je založena na nerozpustnosti chloridu sodného v acetonu.
    R-Cl + NaI → R-I + NaCl
Remove ads

Použití

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads