Johann Fux

Možná hledáte: Johann Joseph Fux.

Johann Fux (17. srpna 1834 Brno – 2. července 1882 Znojmo^[1][2][3]) byl rakousko-uherský politik, v poslední třetině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, působil také jako městský sekretář ve Znojmě.

Johann Fux
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1870 – 1882
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1866 – 1882
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci)
Narození	17. srpna 1834 Brno, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. července 1882 (ve věku 47 let) Znojmo Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese	spisovatel, novinář, politik a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Profesní dráhu začal jako sekretář na c. k. notářství ve Znojmě, později na znojemské radnici. Z 2. poloviny 50. let 19. století se dochovala jeho literární pozůstalost, především hravá poezie a texty k písním (dnes uložena ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě.

V roce 1863 se stal redaktorem liberálního týdeníku Znaimer Wochenblatt a zasloužil se o to, že se z něj stala významná regionální tiskovina německého liberálního tábora. V roce 1868 stál u zrodu Politického spolku liberálů ve Znojmě, o šest let později se stal jeho předsedou.^[3] V roce 1870 stál u zrodu znojemského Deutscher Bürgerverein (Německého občanského spolku). Vznik inicioval Johann Haase, který získal při svých cestách znalosti o fungování podobných spolků, a pro tuto myšlenku získal tehdejšího městského sekretáře Fuxe.^[4] Oba pak byli v zakládací komisi spolku, Fux jako předseda, a podíleli se na tvorbě jeho stanov.^[5]

V tomto období také Fux podle Karla Polesného z důvodu stáří starosty Josefa Wandrasche de facto vládl Znojmu, vedl místní německé liberály a zavedl nesnášenlivou protičeskou politiku. V roce 1869 stál za návrhem liberálů, aby se Znojmo vzdalo titulu královského města, který dokonce přijala městská rada i zastupitelstvo. Proti tomu se ale postavili konzervativci a čeští federalisté v čele s Antonem Nawratilem a Karlem Wittekem. Spor skončil patem. Rada sice prohrála, ale titul se jí podařilo vymýtit.^[6]

V roce 1866 byl v doplňovacích volbách zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za venkovské obce Znojemska, když porazil konzervativce Antona Nawratila. V dalších dvou volbách v roce 1867 porazil místního notáře Jana Vlka. V roce 1870 jej porazil František Podveský. Fux v reakci na to změnil volební obvod a kandidoval za Znojmo do městské kurie a v letech 1870 a 1871 třikrát porazil znojemského federalistu Karla Witteka. Ve volbách 1878 se mu nepostavil žádný soupeř a byl tak naposledy zvolen. Na sněmu odmítal české historické právo a zdůrazňoval své němectví a moravanství. Věnoval se také rozpočtu, školství (mj. podporoval zřízení zemské univerzity na Moravě) a stavebnictví.^[3] V Moravském zemském sněmu jej nahradil Johann Haase.^[5]

V roce 1870 se stal také poslancem Říšské rady. V prvních přímých volbách v roce 1873 kandidoval v kurii venkovských obcí a porazil konzervativního hraběte Ferdinanda Spiegela. V dalších volbách v roce 1879 porazil federalistu Josefa Purznera z Moravských Budějovic. V Radě byl úspěšným řečníkem. Usiloval o ochranu rakouského a znojemského průmyslu, i když se stylizoval do role obhájce venkova. Jako liberál chtěl, aby se německá kultura stala tmelem mnohonárodnostní monarchie.^[3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).^[7]

Ve Znojmě prý patřil mezi oblíbené politiky. Znaimer Wochenblatt ho označil jako národního muže (Volksmann). Kromě Deutscher Bürgerverein stál i u zrodu dalších spolků jako hudebního, tělocvičného nebo hasičského. Podporoval rozvoj Znojma, třeba poukazoval na hospodářský i národní význam železničního spojení Znojma s Vídní.^[5]

V mládí, před zahájením politické kariéry, byl i literárně činný.