Johannes Bugenhagen

Johannes Bugenhagen (24. června 1485, Wolin – 20. dubna 1558, Wittenberg) byl německý protestantský teolog narozený na území dnešního Polska (tehdy Pomořanské knížectví). Martin Luther ho nazýval Doktor Pomeranus. Uvedl protestantskou reformaci do Pomořanska, Dánska i zbytku Skandinávie, byl proto také nazýván „druhý apoštol severu“.

Johannes Bugenhagen
Narození	24. června 1485 Wolin
Úmrtí	20. dubna 1558 (ve věku 72 let) Lutherstadt Wittenberg
Místo pohřbení	Zámecký Kostel Všech Svatých
Alma mater	Greifswaldská univerzita
Povolání	teolog, vysokoškolský učitel a protestantský reformátor
Zaměstnavatelé	Kodaňská univerzita Wittenberská univerzita
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Walpurga Bugenhagen
Děti	Johann Bugenhagen
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval svobodná umění na univerzitě v Greifswaldu (1502), později se stal rektorem místní školy v Treptowu (dnes Trzebiatów) (1504). Byl vysvěcen na kněze (1509), ale patřil spíše k humanistickým kruhům, ovlivnilo ho zejména učení Erasma Rotterdamského. Roku 1518 napsal na přání pomořanského knížete Buguslava X. Dějiny Pomořanska. Okolo roku 1520 se nadchl pro Lutherovo dílo a v roce 1521 se přestěhoval do Wittenbergu, sídla rodícího se protestantismu. Zde byl zvolen pastorem, byl tedy i Lutherových duchovním vedoucím – oddával ho a později sloužil i na jeho pohřbu.^[1] Stal se ve Wittenbergu také členem Lutherova týmu, který překládal Bibli z řečtiny a hebrejštiny do němčiny. Spolu s Johannesem Aepinusem a Kasparem Crucigerem byl mezi prvními třemi luthersky orientovanými doktory teologie, titul získal na univerzitě ve Wittenbergu. V roce 1539 pak zreformoval pomořanskou univerzitu v Greifswaldu, kterou „znovu založil“ jako protestantskou univerzitu, podle vzoru univerzity ve Wittenbergu.

Korunoval dánského krále Kristiána III.

Po Lutherově smrti v roce 1546 se Bugenhagen staral o jeho vdovu a děti.