Johannes Janda

Johannes Janda (3. ledna 1827 Darkovičky^[1] – 14. listopadu 1875, Berlín) byl slezsko-německý sochař a řezbář klasicismu a historismu. Jedním z jeho děl je i nový náhrobek Arnošta z Pardubic v Kladsku.

Johannes Janda
Johannes Janda
Narození	3. ledna 1827 Darkovičky Prusko Prusko
Úmrtí	14. listopadu 1875 (ve věku 48 let) Berlín Německá říše Německá říše
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Patnáctiletého Jandu podporoval v jeho zájmu o dřevořezbu, dbal o jeho všeobecné i jazykové vzdělání a sám vyučoval kreslení tehdejší majitel hlučínského panství MUDr. Viktor Wichura, a později také majitel hlučínského zámku, baron Salomon Mayer Rothschild. V roce 1845 se Janda odstěhoval do Vratislavi ke studiu na umělecké škole a dále se vzdělával. Dále studoval na Umělecké akademii v Drážďanech. Janda se uchytil v ateliéru slavného berlínského sochaře Christiana Raucha, od roku 1864 měl v Berlíně vlastní uměleckou dílnu. V roce 1867 získal už jako renomovaný umělec státní stipendium na studijní cestu do Itálie.

Dílo

Za pobytu v Římě modeloval podobizny papeže Pia IX. Jedna z byst tohoto papeže pak ozdobila prostory Říšského sněmu v Berlíně. Jandova samostatná tvorba v Prusku a ve Slezsku spadá do let 1852–1875:

• sochy světců v kostele sv. Michaela Archanděla v Berlíně (1856)
• zinková socha sv. Jenovéfy se srnkou, Rudy/Polsko (1869)
• bronzová socha sv. Huberta s jelenem (1864), v loveckém zámku Promnice u Pštiny (dnes Polsko)
• Náhrobek prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku (dnes rovněž Polsko) (1870)
• Růžencová madona se sv. Dominikem pro kostel sv. Pavla v Berlíně-Moabitu
• figurální výzdoba domu rodiny Eckardsteinovy v Berlíně
• socha Germánie (čtyři odlitky v městech Wittmund, Oberhausen, Bünde a Eschwede)
• mariánský sloup v Szombierkach u Bytomi/Polsko
• Díla, která Janda věnoval Hlučínu a Darkovičkám:
  • Reliéf Růžencová slavnost pro někdejší farní kostel v Hlučíně.
  • Socha Panny Marie Neposkvrněného početí – na návsi u školy v Hlučíně-Darkovičkách, vysvětil ji hlučínský děkan Richter 16. srpna 1863 za přítomnosti autora a lidu.

Galerie

• 
  Náhrobek Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku