Josef Almogi

Josef Almogi (hebrejsky: יוסף אלמוגי, plným jménem יוסף אהרון אלמוגי, Josef Aharon Almogi; 5. května 1910 – 2. listopadu 1991) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Mapaj, Rafi, Izraelská strana práce a Ma'arach.

Josef Almogi יוסף אלמוגי
Josef Almogi
ministr bez portfeje
Ve funkci: 2. listopadu 1961 – 30. října 1962
4. ministr rozvoje
Ve funkci: 30. října 1962 – 25. května 1965
Předchůdce	Giora Joseftal
Nástupce	Chajim Josef Cadok
2. ministr práce
Ve funkci: 30. října 1962 – 23. května 1965
Předchůdce	Giora Joseftal
Nástupce	Levi Eškol
6. ministr bydlení
Ve funkci: 8. července 1968 – 10. března 1974
Předchůdce	Jigal Alon
Nástupce	Jicchak Rabin
Stranická příslušnost
Členství	Mapaj, Rafi, Izraelská strana práce, Ma'arach
Vojenská služba
Služba	Hagana, britská armáda
Narození	5. května 1910 , Hrubieszów, Ruské impérium
Úmrtí	2. listopadu 1991 (81 let) Izrael Izrael
Místo pohřbení	Židovský hřbitov Carmel Beach
Kneset	3., 4., 5., 6., 7., 8.
Profese	politik
Commons	Yosef Almogi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se ve městě Hrubieszów v tehdejší Ruské říši, dnes Polsko. Od roku 1924 byl aktivní v židovském mládežnickém hnutí Dror. Od roku 1928 procházel výcvikem pro židovské průkopníky. V roce 1930 přesídlil do dnešního Izraele, kde krátce pobýval v kibucu Ramat ha-Koveš. Pracoval v zemědělství a stavebnictví. Získal sekulární i tradiční židovské vzdělání. Zapojil se do židovských jednotek Hagana. Byl jejich velitelem v Kfar Saba. V roce 1936 byl vyslán do Tel Avivu, aby zde pomohl s vytvořením obranné organizace Plugot ha-po'el napojené na odborovou centrálu Histadrut, od roku 1937 prováděl podobnou činnost v Haifě. Roku 1940 vstoupil do britské armády. Byl zajat Němci a strávil zbytek války v zajateckém táboře v Řecku.^[1]

Politická dráha

Byl členem zaměstnanecké rady v Kfar Saba. V letech 1947–1951 byl zastupujícím tajemníkem zaměstnanecké rady v Haifě, v letech 1951–1959 jejím tajemníkem. V letech 1959–1961 působil jako generální tajemník strany Mapaj a v letech 1974–1975 byl starostou Haify. V letech 1975–1978 sloužil na postu prezidenta Světové sionistické organizace.^[1]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1955, do nichž šel za stranu Mapaj. Stal se členem výboru pro ekonomické záležitosti a výboru práce. Za Mapaj obhájil mandát i ve volbách v roce 1959. Byl členem výboru pro ekonomické záležitosti, výboru práce, výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro záležitosti vnitra. Za stejnou stranu byl zvolen i ve volbách v roce 1961. V průběhu volebního období ovšem přešel do poslaneckého klubu Rafi. Zasedal ve výboru práce. Opětovně byl na kandidátní listině Rafi zvolen ve volbách v roce 1965. Během funkčního období přešel do poslaneckého klubu Izraelské strany práce a pak do formace Ma'arach. Pracoval v parlamentním výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a ve výboru finančním. Za Ma'arach byl zvolen i ve volbách v roce 1969 a opětovně ve volbách v roce 1973, po nichž se stal členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu.^[1]

Zastával i vládní funkce. V letech 1961–1962 šlo o post ministra bez portfeje. V letech 1962–1965 byl ministrem rozvoje a v témže období i ministrem bydlení. V letech 1968–1974 ministrem práce.^[1]