Josef Brunner

Josef Brunner (9. září 1861 Hevlín^[1] – 25. listopadu 1941 Hevlín) byl rakouský zemědělec, pekař, obchodník a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, Moravského zemského sněmu a Prozatímního Národního shromáždění Německého Rakouska, starosta Hevlína.

Josef Brunner
poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1907 – 1918
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1913 – 1918
poslanec Prozatímního NS Německého Rakouska
Ve funkci: 1918 – 1919
Stranická příslušnost
Členství	Německá lidová strana Německá agrární strana
Narození	9. září 1861 Hevlín, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. listopadu 1941 (ve věku 80 let) Hevlín Německá říše Německá říše
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v rolnické rodině v Hevlíně a tam také vychodil národní školu. Kromě zemědělství působil také jako pekař a obchodník se smíšeným zbožím. Do veřejného života vstoupil, když byl zvolen členem obecního výboru v Hevlíně. Později se stal i starostou. Díky této funkci byl zvolen i do Okresního silničního výboru, v němž působil jako místopředseda a od roku 1911 také jako předseda. Rok předtím inicioval vznik Organizace německo-moravských rolníků a spoluzakládal Okresní zemědělský spolek Jaroslavice, v němž se hned od počátku stal místopředsedou.^[2] Kromě toho působil jako předseda živnostenského společenstva Dyjská konkurence (Thaya-Konkurenz) v Laa an der Thaya.^[3]

Ve volbách do Říšské rady v roce 1907 za německé lidovce ve venkovském obvodu Mikulovska a Jaroslavicka. V prvním kole voleb vypadl starosta Drnholce Johann Gerischer a ve druhém kole Brunner porazil zemského křesťanskosociálního poslance Franze Peera. V následujících volbách v roce 1911 zvítězil již v prvním kole.^[3] Po ustavení Německé agrární strany na Říšské radě působil v jejích řadách.^[4]

Díky aktivnímu hájení zájmů rolníků a vinařů v Říšské radě získal nominaci lidovců i pro kandidaturu v moravských zemských volbách v roce 1913, v nichž porazil křesťanského sociála Hoffstättera. V následujícím roce spoluzakládal klub Německé agrární strany na Moravě.^[3] Ještě v roce 1911 se ale dostal do předsednictva zemských německých lidovců.^[4]

Po rozpadu Rakouska-Uherska byl členem krajského výboru Německé jižní Moravy a podporoval začlenění kraje do Německého Rakouska. V této funkci ale nebyl aktivní.^[3] V letech 1918–1919 byl také poslancem Prozatímního národního shromáždění Německého Rakouska,^[5] v němž zasedali všichni němečtí poslanci poslední Říšské rady.

Již v roce 1919 znovu hájil zájmy zemědělců. V roce 1920 se stal předsedou Okresního svazu Organizace německých rolníků z Moravy v Hrušovanech nad Jevišovkou.^[3]