Josef Gruss (herec)

český dramatik, filmový režisér, herec, humorista, režisér, scenárista, spisovatel, textař a zpěvák (1908–1971) From Wikipedia, the free encyclopedia

Josef Gruss (herec)
Remove ads

Josef Gruss (9. března 1908 Praha[1] – 12. dubna 1971 Praha) byl český herec, autor humoristických próz a divadelních her pro děti, scenárista a textař.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Po absolutoriu pražské konzervatoře v roce 1928 nejprve vystřídal několik regionálních a avantgardních scén – v letech 1928 až 1929 byl členem České komorní scény, v období 1929 až 1930 hrál v Osvobozeném divadle, v sezóně 1930/1931 v Olomouci a 1931/1932 ve Státním divadle v Brně.[2] V roce 1932, po založení kabaretu Červené eso Josefem Hášou, administrativním ředitelem Osvobozeného divadla, byl Gruss spoluautorem některých her, např. politické revue Loď živých, režírované E. F. Burianem. V kabaretu také vystupoval jako herec, spolu s Ferencem Futuristou, Járou Kohoutem, Ellou Šárkovou a dalšími. Dirigentem jazzového orchestru zde byl E. F. Burian.[3] Od roku 1933 prakticky až do konce svého života pak plných devětatřicet let byl členem souboru činohry Národního divadla v Praze. Kromě své herecké profese napsal také celkem čtyři humoristické knížky, několik divadelních pohádek pro děti, řadu humoristických povídek, rozhlasových her a pořadů. Autorsky se podílel na tvorbě scénářů filmů režiséra Martina Friče Kristian (1939) a Těžký život dobrodruha (1941).

Od roku 1929 byl členem komunistické strany.[4] V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění. Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[5] Později podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[6] V roce 1948 prosadil Otakar Vávra výrobu ideologicky problematického filmu Hostinec U kamenného stolu a režii přenechal Grussovi. Za režii divácky úspěšného filmu dostal Gruss stranickou důtku a jako režisér skončil.[7] V dalších letech byl ale komunistickým režimem oceňován, naposledy byl na jaře 1968 navržen na Řád práce, ale slavnostní předání ceny plánované na 18. listopad 1968 se neuskutečnilo.[8] Po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa Gruss z KSČ vystoupil a za necelé tři roky zemřel.[4]

Je pochován spolu s manželkou, Jarmilou Švabíkovou, v rodinném hrobě spisovatele Františka Kožíka na Vinohradském hřbitově v Praze.

Thumb
Rodinný hrob na Vinohradském hřbitově v Praze, místo posledního odpočinku Josefa Grusse a Jarmily Švabíkové
Remove ads

Ocenění

Citát

„ Nezapomenutelný večer. Obecenstvo slavnostní, vzrušené, a přece nešlo o premiéru...Právě šlo o víc, o úplné zavření divadel. My všichni, kteří divadlo milujeme, museli jsme tu být...Když Gruss dozpíval kuplet a opona spadla naposled, jako by někdo nešetrně zmáčkl mé srdce, které prudce zabušilo. Stalo se tak asi všem lidem v hledišti. Až po dvou či třech vteřinách sesypal se rachot potlesku, jako když kameny ze stráně hází... “
— Jaroslav Průcha [9]

Divadelní role, výběr

Remove ads

Herecká filmografie, výběr

Film

Televize

Remove ads

Režijní filmografie

Humoristické knihy

  • S poctivostí nejdál dojdeš (1944)
  • Nevěřte na duchy (1945)
  • Jedna paní povídala (1945)
  • Můj přítel Július (1948)

Texty písní

  • Chlupatý kaktus (film Před maturitou)
  • Má panna je v Panama sama (film Před maturitou)
  • Jen pro ten dnešní den (film Kristian)
  • Nečekej, nečekej (film Kristian)
  • Sám já chodívám rád (film Těžký život dobrodruha)
  • Mám život hrozně ráa (film Hotel Modrá hvězda)
  • Slunečnice (film Hotel Modrá hvězda)

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads