Třebenice (okres Litoměřice)
město v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Třebenice (německy Trebnitz) jsou město v okrese Litoměřice, asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Ve městě a jeho částech žije přibližně 1 900[1] obyvatel.
Remove ads
Název
Název města je odvozen ze jména Třeben ve významu ves lidí Třebenových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Trebenici (okolo 1227), Trebenycz (1352–1396), Trziebenicz (1396), Trzebenicz (1397), Trzebenicze (1463), „w Trzebeniczych“ (1545), „z mčka Tržebenicz“ (1631), Tržebenicze (1631) a Třebenice nebo Trebnitz (1848).[4]
Historie
Krajina v okolí Třebenic patřila od první čtvrtiny dvanáctého století svatojiřskému klášteru v Praze. Její držení potvrdil roku 1224 také král Přemysl Otakar II.[5] První písemná zmínka o městě pochází z doby okolo roku 1227.[4] Roku 1299 byly Třebenice trhovou vsí, jejíž rychtář a radní dostali od Václava II. hrdelní právo.[5] Zřejmě už tehdy byly městečkem,[5] ale poprvé tak byly označeny v privilegiu Karla IV.,[6] kterým panovník roku 1352 povolil prodej soli v Třebenicích městu Louny.[7] Ovšem od konce třináctého století byly Třebenice střediskem církevní správy (děkanát doložen k roku 1352) a profitovaly z polohy na cestě spojující Litoměřice a Lovosice s Bílinou.[5]
Jádrem městečka se stalo protáhlé Paříkovo náměstí s kostelem Narození Panny Marie. Později vzniklo západně od něj menší předměstské Havlíčkovo náměstí s drobnější venkovskou zástavbou.[5] Opevnění městečko nikdy nemělo.[6]
Král Zikmund v roce 1423, na žádost Jana Kaplíře ze Sulevic, povolil zřídit městskou radu s dvanácti konšeli, z nichž se volil purkmistr. Městská rada vykonávala i soudní pravomoc. Městečko získalo také pečeť, v jejímž štítě měl být znak Jana Kaplíře. Od roku 1507 mohly Třebenice vybírat clo, jehož výnos měli měšťané využít k opravám silnic a budov. Městečko mělo také várečné právo, potvrzené abatyší Dorotou z Krumlova roku 1575.[7]
Dne 19. prosince 1898 byly Třebenice zapojeny do železniční sítě, zahájením provozu na železniční trati Čížkovice–Obrnice. Roku 1896 vznikla továrna na zpracování ovoce na jihovýchodním okraji města.[5] Fungovala ještě ve dvacátých letech dvacátého století. V té době byl v Třebenicích také pivovar, šest mlýnů, velkostatek, dvě ovocnářská družstva, brusírna granátů, živnostenská a občanská záložna a dvě živnostenské pokračovací školy.[8]
Remove ads
Přírodní poměry
Město stojí v údolí Modly na rozhraní Českého středohoří a Dolnooharské tabule. Podél Loucké, Masarykovy a Tyršovy ulice vede hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. V okolí města se vyskytují české granáty.
Obyvatelstvo
Náboženství
V Třebenicích se nachází evangelický sbor, který byl založen roku 1928.[11] Římskokatolická farnost v Třebenicích patří do litoměřické diecéze. V letech 1976–1977 a 1999–2004 zde působil jako farář lékař, kněz a kazatel Ladislav Kubíček. Dne 11. září 2004 se stal na třebenické faře obětí loupežné vraždy.
Remove ads
Části města
Katastrální území Kocourov u Medvědic, Lhota u Medvědic, Medvědice a Mrsklesy společně tvoří exklávu města (nesousedí s ostatními).
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třebenicích (okres Litoměřice).
Na Paříkově náměstí stojí kostel Narození Panny Marie. V bývalém evangelickém kostele v Třebenicích je Muzeum českého granátu s mnoha historickými i soudobými šperky, do kterých byly tyto kameny vsazeny. Součástí sbírek je i největší v Čechách nalezený pyrop o váze 2,642 g a kopie granátových šperků místní šlechtičny Ulriky von Levetzow, poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goethe.[12] Nad městem se tyčí vrch Košťál se zříceninou hradu Košťálov.
Remove ads
Osobnosti
- František Pettrich (1770–1844), sochař a profesor na Akademii v Drážďanech
- Václav Pařík (1839–1901), městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o povznesení české kultury na Třebenicku
- Josef Horký (1889–1943), římskokatolický kněz, farář farnosti Třebenice v litoměřické diecézi. V roce 1941 přišel jako vězeň do koncentračního tábora v Dachau, kde byl vybrán jako objekt k experimentům s malárií. Na následky těchto maláriových pokusů zemřel.[13]
- Jaroslav Křenek (1890–1964), spisovatel
- Ladislav Emanuel Drahoš (1897–1976), Fotograf, zakladatel Muzea českého granátu v Třebenicích, propagátor Českého Středohoří a blízký přítel malířů Emila Filly, Františka Hory, Václava Rabase a dalších. Zrestauroval úmrtní světničky Ulriky von Lewetzow v Muzeu českého granátu.
- František Hora (1913–2004), akademický malíř a výtvarník
- Jaro Křivohlavý (1925–2014), psycholog, popularizátor psychologie a v letech 1969 až 1984 člen Synodní rady Českobratrské církve evangelické
- Miloslav Racek (1925–1980), pedagog, historik umění, archeolog
- Ladislav Kubíček (1926–2004), katolický kněz a lékař
- Jaroslav Brabec (1949–2018), atlet, trenér a representant Československa ve vrhu koulí[14]
Remove ads
Galerie
Pohled z Havlíčkova náměstí Zimmerovou ulicí ke Košťálovu
Havlíčkovo náměstí
Loucká ulice směrem k Havlíčkovu náměstí
Zřícenina hradu Košťálov
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads