Dolnooharská tabule

Dolnooharská tabule (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Nejvyšším bodem je legendami opředená hora Říp (461 m n. m.).

Dolnooharská tabule
Říp v Krabčické plošině
Nejvyšší bod	461 m n. m. (Říp)
Délka	63 km
Šířka	35 km
Rozloha	1136,6 km²
Střední výška	229,2 m n. m.
Nadřazená jednotka	Středočeská tabule
Sousední jednotky	Jizerská tabule Středolabská tabule Pražská plošina Džbán Rakovnická pahorkatina Mostecká pánev České středohoří Ralská pahorkatina
Podřazené jednotky	Hazmburská tabule Řipská tabule Terezínská kotlina.
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Dolnooharská tabule na mapě Česka
Horniny	slínovec, prachovec, pískovec, sedimenty, neovulkanity
Povodí	Labe, Ohře, Vltava
Souřadnice	50°23′ s. š., 14°2′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIB-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Litoměřice (na severu), Hoštka a Mělník (na severovýchodě), Kralupy nad Vltavou na jihovýchodě, Slaný (na jihu), Měcholupy na jihozápadě, Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř celku se z větších měst nacházejí Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a převážná část Štětí a Kralup nad Vltavou. Z dalších menších sídel pak např. Libochovice, Terezín, Velvary či Zlonice.

Charakter území

Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m tvořená svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, prachovci, pískovci, permokarbonskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.^[1]

Geomorfologické členění

Celek Dolnooharská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Hazmburská tabule (VIB-1A) na severozápadě, Řipská tabule (VIB-1B) na východě a jihovýchodě a Terezínská kotlina (VIB-1C) na severovýchodě.

Tabule sousedí s celky Středolabská tabule a Jizerská tabule na východě, Ralská pahorkatina na severovýchodě, Pražská plošina a Džbán na jihu, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě, České středohoří na severu a severovýchodě a Mostecká pánev na západě.^[1]

Kompletní geomorfologické členění Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:

Geomorfologické členění Dolnooharské tabule
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule
HAZMBURSKÁ TABULE	Klapská tabule	Hazmburk (429 m)
	Dolnooharská niva
	Lounská pahorkatina
	Smolnická stupňovina
ŘIPSKÁ TABULE	Perucká tabule
	Krabčická plošina	Říp (461 m)
TEREZÍNSKÁ KOTLINA	Bohušovická rovina
	Budyňská pahorkatina	Mrchový kopec (211 m)
	Polepská rovina
	Oharská niva
	Roudnická brána
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol

Významné vrcholy

• Říp (461 m), Řipská tabule
• Hazmburk (429 m), Hazmburská tabule
• V Březinách (388 m), Hazmburská tabule
• Draha (355 m), Hazmburská tabule
• Na Drahách (348 m), Řipská tabule
• Bytiny (338 m), Hazmburská tabule
• Ovčí vrch (317 m), Hazmburská tabule
• Řipec (313 m), Řipská tabule
• Baba (306 m), Hazmburská tabule
• Mrchový kopec (211 m), Terezínská kotlina

Fotogalerie

• 
  Vrch Hazmburk
• 
  Hazmburská tabule a Slatina z Hazmburku, v dáli Říp
• 
  Zlonice v Řipské tabuli
• 
  Lovosice a Labe z vrchu Lovoš
• 
  Jez na Ohři v Terezíně
• 
  Jez na Ohři v Lounech a Jiráskův mlýn