Josef Klaus (politik)

Josef Klaus (15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen – 26. července 2001 Vídeň) byl rakouský konzervativní politik a v letech 1964–1970 rakouský kancléř.

Josef Klaus
Kancléř Rakouska
Ve funkci: 1964 – 1970
Předchůdce	Alfons Gorbach
Nástupce	Bruno Kreisky
Ministr financí Rakouska
Ve funkci: 1961 – 1963
Kancléř	Alfons Gorbach
Předchůdce	Eduard Heilingsetzer
Nástupce	Franz Korinek
Stranická příslušnost
Členství	Rakouská lidová strana
Narození	15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen
Úmrtí	25. července 2001 (ve věku 90 let) Vídeň
Místo pohřbení	Grinzinger Friedhof
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1954) velká čestná dekorace ve stříbře na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1960) záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1960) velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1964)
Commons	Josef Klaus
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Mládí

Narodil se jako syn pekaře, matka pocházela z hornické rodiny. Malý Josef byl vychováván ke zbožnosti, před anšlusem byl členem několika katolických společností. Po anšlusu byl naverbován do armády, kde se mimo jiné osobně setkal s generálem Guderianem.

Po válce si v Halleinu zařídil advokátní kancelář a vstoupil do ÖVP.

Politická kariéra

Klaus byl v letech 1949–1961 hejtmanem Salcburska a vůdcem ÖVP. Když kancléř Julius Raab odstoupil, Klausův vliv stále rostl. Za vlády kancléře Alfonse Gorbacha se stal ministrem financí, a roku 1964 se stal Gorbachovým nástupcem.

Klaus utvořil koalici s SPÖ, která trvala do roku 1966, kdy Klausova ÖVP vyhrála volby s velkým náskokem. Učinil první kroky ke vstupu do Evropského hospodářského společenství, které v dlouhodobé perspektivě nakonec vedly ke vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995.

Klaus také zahájil řadu reforem, ale roku 1970 prohrál volby s Bruno Kreiským. Klaus mohl získat ústavní většinu, kdyby se spojil s FPÖ, tuto možnost ale nevyužil.

V září 1971 vyšla jeho monografie „Macht und Ohnmacht in Österreich“ a až do roku 1995 často vedl semináře o politických a společenských tématech.

Patřil k jednomu ze tří signatářů pamfletu proti zvolení židovského děkana lékařské fakulty prof. Ernsta Picka ve Vídni v roce 1932. Zdroj: Lékaři a nacismus str. 43.^[1]