Josef Kurz

Josef Kurz (3. února 1901 Praha^[2] – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.

prof. PhDr. Josef Kurz, DrSc.[1]
Josef Kurz
Narození	3. února 1901 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. prosince 1972 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Povolání	vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec, slavista a filolog
Stát	Česko Česko
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	Lucia Ciobanu
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po maturitě na smíchovském gymnáziu (1919) studoval v letech 1919–1924 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy^[3] obory slovanská filologie, indoevropský srovnávací jazykozpyt a romanistika,^[4]byl knihovníkem a vědeckou sílou semináře pro slovanskou filologii UK (1922–1924),^[5]v posledním studijním roce (1924) získal doktorát filozofie (disertační práce Několik poznámek k staroslověnskému čtveroevangeliu Zografskému).^[4]Po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty jako asistent (1925–1926),^[5]své odborné vzdělání završil studijními pobyty ve Francii, Jugoslávii a zejména v Polsku, kde byl v letech 1931–1935 lektorem českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitě.^[6]
V období 1926–1931 a 1935–1945 působil jako středoškolský profesor na pražských gymnáziích (Smíchov a v Křemencově ul.),^[5]souběžně pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU (1935–květen 1945), kde se již od roku 1943 podílel na přípravách velkého Slovníku jazyka staroslověnského.^[7]
V červnu 1939 habilitoval na FF UK, byl ustanoven soukromým docentem slovanského jazykozpytu,^[5]přednášel však jen do uzavření českých vysokých škol německými okupačními úřady 17. 11. 1939. Řádným profesorem slovanské jazykovědy FF Masarykovy univerzity v Brně byl jmenován k 1. červnu 1945.^[7]Od roku 1950 vedl tamní slavistickou katedru (externě ještě dva roky po odchodu z Brna), paralelně vyučoval i na FF UK v Praze, kam byl definitivně převeden k 1. září 1956^[7]a působil zde až do svého skonu v roce 1972.
Titulu doktora filologických věd (DrSc.) dosáhl v roce 1964, jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Moskvě, Leningradě, Sofii, Záhřebu, Bělehradě, Lipsku, Berlíně, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Münsteru a ve Varšavě. Aktivně se zúčastnil pěti mezinárodních slavistických kongresů, konaných v letech 1929–1963 a mnoha odborných zahraničních i domácích konferencí, sympozií, porad a setkání.^[8]

Dílo

Vlastní rozsáhlá vědecká a publikační činnost prof. Josefa Kurze byla zaměřena především na paleoslovenistiku, kterou zkoumal v širokých souvislostech všech filologických disciplín, velkou pozornost věnoval cyrilometodějské problematice a byzantsko-slovanským vztahům. K jeho prioritám dále patřily dějiny slovanské filologie, byl autorem a spoluautorem řady učebnic i příruček staroslověnštiny a chrestomatií staroslověnských textů. Patřil k uznávaným bibliografům slavistiky a staroslověnštiny, v rámci svého pedagogického působení vychoval řadu odborníků těchto vědních oborů.^[9][10]

Členství ve vědeckých společnostech a institucích

• Hlavní redaktor, koordinátor a organizátor prvních svazků akademického Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae) v letech 1958–1972
• Předseda mezinárodní komise pro slovník církevněslovanského jazyka při Mezinárodním komitétu slavistů
• Předseda Matice české při Národním muzeu v Praze
• Člen Société de linguistique de Paris
• Člen Slovanského ústavu v Praze
• Člen Československé rady badatelské
• Člen Pražského lingvistického kroužku
• Člen Československého komitétu slavistů a předseda jeho komisí církevně slovanské a bibliografické; dále pracoval v komisích pro dějiny slavistiky a transkripční
• Člen Československého komitétu byzantologického
• Podílel se na práci redakcí Příručního slovníku jazyka českého, Časopisu Matice Moravské, akademických časopisů Slavia, Byzantinoslavica a měl významný podíl na obnovení vydavatelské činnosti UK v oboru slavistiky.^[11][10]

Ocenění

• Mimořádný člen České akademie věd a umění (od 28. 1. 1948)^[5]
• Dopisující člen Královské české společnosti nauk (od 9. 1. 1946)^[5]
• Dopisující člen Jihoslovanské akademie věd a umění (od roku 1965)^[12]
• Řád Cyrila a Metoděje I. stupně^[13]

Výběrová bibliografie

Spisy a učební texty

• Evangeliář Assemanův : Kodex vatikánský 3. slovanský = Evangeliarum Assemani : Codex Vaticanus 3. slavicus glagoliticus (s Josefem Vajsem, 1. díl–1929; 2. díl–1959)
• K Zografskému evangeliu (1933)
• K otázce nominativu zájmena třetí osoby v jazyce staroslověnském (1940)
• Mluvnice jazyka staroslověnského (1945)
• Jazyk staroslověnský (1961, 1964, 1967, 1969)
• Texty ke studiu jazyka staroslověnského (s L. Řeháčkem, 1962, 1964)
• Základy staroslověnské mluvnice (s K. Horálkem a A. Dostálem, 1962)
• Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka (1963; rusky)
• Studie ze syntaxe jazyka staroslověnského I.–II. (1964)
• Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem (s L. Řeháčkem a R. Večerkou, 1967, 1970, 1977, 1980)
• Wiedergabe von Zeitbezügen in journalistischen Texten (1967; německy)
• Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (s F. Vodičkou a Z. Havránkovou, 1968)
• Kapitoly ze syntaxe a morfologie staroslověnského jazyka (1972)
• Učebnice jazyka staroslověnského (1969)
• Kleines Wörterbuch der Stilkunde (se Siegfriedem Krahlem, 1973; německy)
• Stilistik für Journalisten (2010; německy)

Sborníky, bibliografické a jubilejní tisky

• Bibliografski preglad naučnich radova prof. O. Hujera : 1901–1930 g. (1930; srbochorvatsky)
• Josef Vajs : přehled jeho díla k jeho 70. narozeninám (1936)
• Práce prof. Miloše Weingarta z církevní slovanštiny a ze slovanského jazykozpytu (1939)
• Soupis prací Oldřicha Hujera : k jeho šedesátce v listopadu 1940 (1940)
• Slovanské základy naší vzdělanosti. In Slovanství v českém národním životě (1947)
• Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi (s A. Grundem a A. Kellnerem, 1948)
• Slovanské studie : Sbírka statí, věnovaných prelátu univ. prof. dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla (s M. Murkem a J. Vašicou, 1948)
• Sborník slavistických prací věnovaných IV. mezinárodnímu slavistickému sjezdu v Moskvě (s K. Horálkem, 1958)
• Bibliografický soupis publikační činnosti doktora filologických věd Karla Horálka, profesora Karlovy university (se Z. Tylem, 1959)
• Věnováno prof. dr. Antonínu Frintovi k jeho pětasedmdesátinám. Slavica Pragensia : 1 (s K. Horálkem a M. Romportlem, 1959)
• Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka / Oldřich Hujer (1961)
• Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka : sbornik statej (1963; rusky)
• Symposium o dějinách slavistiky : Štiřín u Benešova 15.–17. 9. 1967 (1970)