Josef Maria Eder

Josef Maria Eder (16. března 1855 Kremže – 18. října 1944 Kitzbühel) byl rakouský chemik a fotograf, který se specializoval na fotografickou chemii.

Josef Maria Eder
Narození	16. března 1855 Kremže
Úmrtí	18. října 1944 (ve věku 89 let) Kitzbühel
Alma mater	Technická univerzita Vídeň
Povolání	chemik, fotograf a vysokoškolský učitel
Ocenění	Progress Medal (1884) Liebenova cena (1895) medaile Elliotta Cressona (1914) medaile Wilhelma Exnera (1923) Goetheova medaile za umění a vědu (1942) komtur Řádu Františka Josefa Řád železné koruny … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedna z prvních autotypií s portrétem Georga Meisenbacha, Mnichov, 9. května 1882

Život a dílo

Narodil se 16. března 1855 v Kremži v roce 1855. Studoval chemii, fyziku a matematiku na Technische Universität Wien a na Vídeňské univerzitě. V roce 1876 získal doktorát a v roce 1879 se po habilitování (PhD) stal odborným asistentem na vídeňské technické univerzitě. Jeho výzkum pak byl zaměřen na fotografickou chemii. Poté, co strávil nějaký čas na vídeňské Staatliche Gewerbeschule se stal odborným asistentem na vídeňské Höhere Gewerbeschule. Tato změna měla zlepšit jeho možnosti pro provádění odborného výzkumu. V následujících letech Eder vylepšil citlivý želatinový stříbrný proces.

Orthochromatické fotografické desky v kombinaci s barevným filtrem působily proti nehomogennosti jednotlivých desek a jejich citlivost na světlo různých vlnových délek a ve výsledku černobílé obrazy ukazovaly všechny odstíny světla v jejich skutečném jasu. Eder byl profesorem na technické univerzitě od roku 1892 do roku 1925.^[1][2][3]

Eder se pokoušel do vývoje fotografických procesů zavádět vědecké metody. Zvláště využíval metody spektroskopie a vymyslel několik nových nástrojů včetně "Eder-Hechtova neutrálního klínového fotometru" (s Walterem Hechtem (1896 - 1960)) Jeho dalším vynálezem byl "rtuťovo oxalátový^[4] fotometr", což byl chemický fotometr pro měření intenzity UV záření. Poté, co bylo zveřejněno působení rentgenových paprsků na filmový materiál, začal Eder pracovat na výzkumu vylepšení citlivosti fotografického materiálu na rentgen. V roce 1884 začal Eder psát svou Rozsáhlou příručku o fotografii^[5], která je stále k dispozici jako dotisk.^[6] V roce 1895 získal Liebenovu cenu^[7] a v roce 1930 se stal členem Australské akademie věd. Eder založil Institut profotografie a reprodukční techniky (dnes Höhere Graphische Bundes- Lehr- und Versuchsanstalt).^[2][3][8]

Jeho spolupracovník byl rakouský fotograf a chemik Eduard Valenta.

Ocenění

V roce 1884 mu byla udělena Medaile za pokrok od Photographic Society of Great Britain (dnes pod názvem Královská fotografická společnost).^[9]

• 1923 — Medaile Wilhelma Exnera

Galerie

Autoři fotografií: Josef Maria Eder a Eduard Valenta

• 
  Užovka stromová
• 
  Kameje ve zlatých obroučkách
• 
  Chameleon cristatus
• 
  Ženská ruka
• 
  Jeden z prvních rtg snímků žáby, sbírka National Media Museum
• 
  Ještěrka zelená
• 
  Krysa
• 
  Dvě zlaté rybky a mořská ryba (Christiceps argentatus)