Josef Maria Karel z Lobkowicz

Josef Maria Karel kníže z Lobkowicz, též z Lobkovic (německy Joseph Maria Karl Fürst von Lobkowitz; 8. ledna 1725 Praha – 5. března 1802 Vídeň) byl český šlechtic, rakouský vojevůdce a diplomat. Ve válkách 18. století dosáhl hodnosti polního maršála, mezitím se uplatnil jako diplomat a byl dlouholetým velvyslancem v Rusku (1764–1777).^[1]

Josef Maria Karel kníže z Lobkowicz
Josef Maria Karel z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz a 2. hlava (mělnicko-hořínské) sekundogenitury
Ve funkci: 4. října 1753 – 5. března 1802
Předchůdce	Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	August Antonín Josef z Lobkowicz
Rakouský velvyslanec v Rusku
Ve funkci: 1764 – 1777
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Florimond Claude z Mercy-Argenteau
Tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
Hodnost	1748: podplukovník, 1752: plukovník, 1758: generálmajor, polní podmaršál, 1771: generál jízdy, 1785: polní maršál
Narození	8. ledna 1725 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	5. března 1802 (ve věku 77 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	kníže
Choť	(1752) Marie Josefa z Harrachu (1727–1788)
Rodiče	Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1753) a Karolína z Waldsteinu (1702–1780)
Děti	1. Marie Eleonora (1753–1802) 2. Josef Bernard (1754–1768) 3. Marie Josefa (1756–1823) 4. Ferdinand (1759–1761)
Příbuzní	bratr: Karel Adam z Lobkowicz (1719–1760) bratr: Filip Josef z Lobkowicz (1732–1760) bratr: Leopold z Lobkowicz (1734–1760) bratr: August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803) švagrová: Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (1738–1790) zeť: Karel z Auerspergu (1750–1822) synovec: Antonín Isidor z Lobkowicz (1773–1819)
Profese	důstojník
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1760: Vojenský řád Marie Terezie 1792: rakouský Řád zlatého rouna (č. 798)
Commons	Joseph Maria Charles of Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Původ

Pocházel z českého šlechtického rodu Lobkowiczů, patřil k rodové větvi označované později jako mělnická. Narodil se v Praze jako třetí syn polního maršála Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (1686–1753) a jeho manželky Karolíny, rozené Valdštejnové (1702–1780).

Josef Maria měl devět sourozenců, z nichž bratři Karel Adam (1719–1760), Filip Josef (1732–1760) a Leopold (1734–1760) padli jako důstojníci rakouské armády za sedmileté války. Další bratr August Antonín (1729–1803) jako jediný zanechal další potomstvo a stal se zakladatelem mělnické rodové linie (panství Mělník vyženil v roce 1753 s hraběnkou Marií Ludmilou Černínovou z Chudenic (1738–1790).

Kariéra

Od mládí sloužil v armádě a pod otcovým velením se zúčastnil války o rakouské dědictví, již v roce 1748 byl podplukovníkem. V roce 1752 dosáhl hodnosti plukovníka, později se několikrát vyznamenal v sedmileté válce. V roce 1757 byl zraněn v bitvě u Kolína a o rok později byl povýšen na generálmajora. V dalších letech vynikl v tažení v Německu a v roce 1760 získal Vojenský řád Marie Terezie. Po sedmileté válce byl povýšen na polního podmaršála a poté vstoupil do diplomatických služeb.

V letech 1764–1777 byl rakouským velvyslancem v Petrohradě, kde se mimo jiné zajímal o vědy, literaturu a umění. U carského dvora vydržoval vlastní orchestr, který později převezl do Vídně. Během diplomatické mise v Rusku byl povýšen na generála jízdy (1771) a nakonec mimo aktivní službu dosáhl hodnosti polního maršála (1785). Mezitím v roce 1772 získal Řád zlatého rouna, byl též císařským tajným radou a komořím.

Manželství a rodina

V roce 1752 se ve Vídni oženil s Marií Josefou, rozenou hraběnkou z Harrachu (1727–1788), dcerou českého nejvyššího kancléře Bedřicha Augusta z Harrachu. Marie Josefa byla v době sňatku již vdovou po knížeti Janu Nepomukovi z Lichtenštejna (1724–1748). Z manželství s Josefem z Lobkowicz měla čtyři děti, z nichž dva synové zemřeli v dětství (Josef Bernard, 1754–1768; Ferdinand, 1759–1761). Dcera Marie Eleonora (1753–1802) se stala jeptiškou. Nejmladší z potomstva byla dcera Marie Josefa (1756–1823), která se provdala za polního maršála knížete Karla z Auerspergu (1750–1822).