Josef Melan

Josef Melan (18. listopadu 1853, Vídeň – 6. února 1941, Praha) byl rakouský inženýr, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších průkopníků železobetonových mostů na konci 19. století. Je autorem způsobu výstavby železobetonových mostů známého pod názvem „Patent – Melan“. Působil i jako vysokoškolský profesor ve Vídni, Brně a Praze.^[2][3]

Prof. Dipl. Ing. Dr. h. c Josef Melan[1]
Narození	18. listopadu 1853 Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. února 1941 (ve věku 87 let) Praha, Protektorát Čechy a Morava
Národnost	rakouská
Alma mater	Technická univerzita Vídeň
Pracoviště	vysoké školy ve Vídni, Brně a Praze
Známý díky	Melan – Patent
Významná díla	Dračí most
Ocenění	čestný doktor Technické univerzity Vídeň (1926)
Děti	Ernst Melan
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melanův most východně od Rock Rapids v Lyon County v Iowě ve Spojených státech

Melan podle svého patentu z roku 1892 používal místo betonářské výztuže tuhé příhradové ocelové nosníky. Původně byl patent určen pro návrh stropních konstrukcí. Díky „Erste Österreichische Gewölbeausschuß“ provedl několik experimentů v tehdejším areálu stavebního podniku Pittel + Brausewetter v Bratislavě a zejména v Brně, kde zpracoval teoretickou základnu svého systému.

Melan se stal známým v roce 1898, kdy postavil 42,4 m dlouhý obloukový most s velmi nízkým vzepětím v rakouském městě Steyr. Svého času to byl největší železobetonový most na světě. Melan je dále autorem Dračího mostu v slovinské Ljubljaně, a mostů v České republice (Most Dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem,^[4] Silniční most U Jánů v Jihlavě), Švýcarsku, Itálii, Německu, Španělsku, v USA i Japonsku.^[5][6][7]

V roce 1958 byla po něm ve Vídni, ve čtvrti Donaustadt (22. okrsek), pojmenována ulice „Melangasse“.

Melanovy mosty

• Schwimmschulbrücke, 1898 ve Steyru; rozpětí 42,4 m, vzepětí 2,67 m
• několik mostů v USA po roce 1898
• Dračí most, 1901; rozpětí 33,34 m
• Most u Jánů v Jihlavě, 1908–1909, oblouky o rozpětí 15,64 m
• Echelsbachský most, 1930; největší rozpětí 130 m
• Ludvíkův most v Mnichově, 1934–1935; rozpětí 43 m; segmentový oblouk
• Stampfgrabenský most přes rokli v Korutanech; rozpětí 70 m