Josef Neruda

Josef Neruda (16. ledna 1807 Mohelno^[2] – 18. února 1875 Brno^[3]) byl český varhaník a hudební pedagog.

Josef Neruda
Josef Neruda (portrét od Josefa Mukařovského, 1876)
Základní informace
Narození	16. ledna 1807 Mohelno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. února 1875 (ve věku 68 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	hudební skladatel, pedagog, varhaník, hudební pedagog, military musician a učitel klavíru
Nástroje	varhany
Děti	Vilemína Nerudová František Xaver Neruda Amálie Wickenhauserová-Nerudová Maria Nerudová
Příbuzní	Ludwig Norman-Neruda[1] a Felix Wilhelm Waldemar Norman-Neruda[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Josef Neruda získal základy hry na varhany v rajhradském klášteře. V mládí byl učitelským pomocníkem v Náměšti nad Oslavou a vedle svého povolání hrával v haugwitzovské kapele a také působil jako klavírní pedagog v Olomouci. V roce 1832 však přijal nabídku z Brna a nastoupil na uvolnivší se místo dómského varhaníka. Tuto funkci zastával s menšími pauzami 36 let.

Josef Neruda měl deset dětí a všechny byly talentované. Například u jeho dcery Amálie, později provdané Wickenhauserové, klavíristky, studoval Leoš Janáček. Vilemína Nerudová (Wilma Norman-Neruda) byla houslistkou, a kruh jejích příznivců v čele s princem z Walesu, pozdějším anglickým králem Eduardem VII., jí věnoval zámek v Asolu u Benátek. Ze synů vynikl zejména violoncellista František, který byl později profesorem na konzervatořích v Petrohradu a Kodani.